Změna klimatu a jeho vliv na výnos a kvalitu chmele v České republice

Podle některých výzkumů, které byly zaměřeny na interakci výnosů chmele, obsahu alfa hořkých látek a vývoje klimatu za období 1891-1996 (Možný, Trnka et al, 2007) autoři zjišťují nárůst teplot, stagnaci srážek, nárůst výnosů chmele a pokles obsahu alfa-hořkých látek u chmelu. Na základě matematicko-klimatického modelu predikují:

2011-2025 - pokles výnosů chmele o 6,5%, pokles obsahu alfa-hoř. látek o 9%

2026-2050 - pokles výnosů chmele o 7,7%, pokles obsahu alfa-hoř. látek o  17%

2051-2100 - pokles výnosů chmele o 8,7%, pokles obsahu alfa-hoř. látek o  25%

V dalším sledovaném období 1954-2010 (Možný, Trnka et al., 2011) autoři výzkumu opět dokládají trend zvyšování výnosů chmele, teplot, stagnaci srážek a poklesu alfa hořkých látek. Na základě modelu CORAC a vstupních údajů slunečního svitu, teploty, srážek a vlhkosti vzduchu tento model verifikují.

Obr. č. 1 - Kolísání průměrných výnosů Žateckého poloraného červeňáku v české chmelařské oblasti vyjádřené odchylkami od průměru období 1961-1990 v letech 1954-2010

Obr. č. 2 - Kolísání průměrného obsahu α-hořkých kyselin v Žateckém poloraném červeňáku v české chmelařské oblasti vyjádřené odchylkami od průměru období 1961-1990 v letech 1954-2010

Náš názor je, že skutečně mohou být vazby mezi výnosem, obsahem alfy a klimatickými podmínkami. Velmi odvážná je však predikce výnosů a obsahu alfa hořkých látek do let budoucích, a to až do horizontu let 2025-2050-2100. Zde může nabrat vývoj klimatu i jiný směr, než by mohl být dán tzv. hypotézou globálního oteplování  (hlavní podíl imisí CO₂). Některé věděcké zdroje uvádí, že současné oteplování může mít jinou souvislost, než jen CO₂.

Velkým kladem prací výše uvedených autorů je získání relativně dlouhých časových řad výnosů chmele, obsahů, alfa-hořkých látek a klimatických dat za, někdy i více než stoleté období, a schopnost práce s těmito daty. Dalším kladem je konstrukce matematicko-klimatického modelu (CORAC), o kterém však v dostupných zdrojích současné doby schází více informací a jak výzkumná, tak i prakticky zaměřená část chmelařské obce (nejen) ČR by další informace rozhodně uvítala.

Zdroje - resources:

Možný, M. (1), Bareš, D. (1), Trnka, M. (2), Žalud, Z. (2), Dubrovský, M. (3), ((1)-Český hydrometeorologický ústav, Observatoř Doksany, Česká republika (e-mail: martin.mozny@chmi.cz), (2) Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Česká republika (e-mail: mirek_trnka@yahoo.com), (3) Ústav fyziky atmosféry, Česká akademie věd, Česká republika (e-mail: dub@ufa.cas.cz)) - Dopady potencionální změny klimatu na produkci žateckého chmele v Čechách, 2007 - zdroj - source: Bioclimatology and natural hazards, International Scientific Conference, Pol'ana nad Detvou, Slovakia, September 17-20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8, dostupné z cbks.cz/SbornikPolana07/pdf/Mozny_et_al.pdf

Možný, M. (*), Tolasz, R. a, Nekovar, J. a, Sparks, T. b, Trnka, M. c, Žalud, Z. ca (Czech Hydrometeorological Institute, Na Sabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany, Czech Republic - Centre for Ecology & Hydrology, Monks Wood, Abbots Ripton, Huntingdon, Cambridgeshire PE28 2LS, UKc-Institute of Agrosystems and Bioclimatology, Mendel University of Agriculture and Forestery Brno, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Czech Republic - 2009 - zdroj - source: Agricultural and Forest Meteorology 149 (2009) 913-919, dostupné z www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0168192309000392, The impact of climate change on the yield and quality of Saaz hops in the Czech Republic.