ZMĚNA KLIMATU A JEHO VLIV NA VÝNOS A KVALITU CHMELE V ČESKÉ REPUBLICE

ZMĚNA KLIMATU A JEHO VLIV NA VÝNOS A KVALITU CHMELE V ČESKÉ REPUBLICE

Podle některých výzkumů, které byly zaměřeny na interakci výnosů chmele, obsahu alfa hořkých látek a vývoje klimatu za období 1891-1996( Možný, Trnka et. al., 2007) autoři zjišťují nárůst teplot, stagnaci srážek, nárůst výnosů chmele a pokles obsahu alfa-hořkých látek u chmelu. Na základě matematicko-klimatického modelu predikují:

2011-2025 - pokles výnosů chmele o 6,5 %, pokles obsahu alfa-hoř. látek o 9 %

2026-2050 - pokles výnosů chmele o 7,7 %, pokles obsahu alfa hoř. látek o 17 %

2051-2100 - pokles výnosů chmele o 8,7 %, pokles obsahu alfa hoř.látek o 25 %

V dalším sledovaném období 1954 - 2010 (Možný, Trnka et al.,2011) autoři výzkumu opět dokládají trend zvyšování výnosů chmele, teplot, stagnaci srážek a poklesu alfa hořkých látek. Na základě modelu CORAC a vstupních údajů slunečního svitu, teploty, srážek, vlhkosti vzduchu tento model verifikují.

Obr. č.1 - Kolísání průměrných výnosů Žateckého poloraného červeňáku v české chmelařské oblasti vyjádřené odchylkami od průměru období 1961-1990 v letech 1954-2010

Obr. č. 2 - Kolísání průměrného obsahu α - hořkých kyselin v Žateckém poloraném červeňáku v české chmelařské oblasti vyjádřené odchylkami od průměru období 1961-1990 v letech 1954-2010

Náš názor je, že skutečně mohou být vazby mezi výnosem, obsahem alfy a klimatickými podmínkami. Velmi odvážná je však predikce výnosů a obsahu alfa hořkých látek do let budoucích a to až do horizontu let 2025-2050-2100. Zde může nabrat vývoj klimatu i jiný směr, než by mohl být dán  tzv. hypotézou globálního oteplování   (hlavní podíl imisí CO₂). Některé věděcké zdroje uvádí, že současné oteplování může mít jinou příčinnou souvislost než jen CO₂.

Velkým kladem prací výše uvedených autorů je získání relativně dlouhých časových řad výnosů chmele, obsahů alfa-hořkých látek a klimatických dat za někdy i více než stoleté období a schopnost práce s těmito daty. Dalším kladem je konstrukce matematicko-klimatického modelu (CORAC), o kterém však v dostupných zdrojích současné doby schází více informací a jak výzkumná, tak i prakticky zaměřená část chmelařské obce (nejen) ČR by další informace rozhodně uvítala.

B - Dopady potenciální změny klimatu na produkci žateckého chmele v Čechách - M. MOŽNÝ (1), D. BAREŠ (1), M.TRNKA (2), Z. ŽALUD (2) and M. DUBROVSKÝ (3) (1- Český hydrometeorologický ústav, Observatoř Doksany, Česká republika (e-mail: martin.mozny@chmi.cz), 2 - Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Česká republika (e-mail: mirek_trnka@yahoo.com), 3 - Ústav fyziky atmosféry, Česká akademie věd, Česká republika (e-mail: dub@ufa.cas.cz)-2007- zdroj-source  BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8 dostupné: cbks.cz/SbornikPolana07/pdf/Mozny_et_al.pdf

C - The impact of climate change on the yield and quality of Saaz hops in the Czech Republic - Martin Možný a,*, Radim Tolasz a, Jiri Nekovar a, Tim Sparks b, Mirek Trnka c, Zdenek Zalud ca-Czech Hydrometeorological Institute, Na Sabatce 17, 14306 Praha 4 – Komorany, Czech Republicb-Centre for Ecology & Hydrology, Monks Wood, Abbots Ripton, Huntingdon, Cambridgeshire PE28 2LS, UKc-Institute of Agrosystems and Bioclimatology, Mendel University of Agriculture and Forestry Brno, Zemedelska 1, 61300 Brno, Czech Republic -2009-zdroj-source: Agricultural and Forest Meteorology 149 (2009) 913–919  dostupné : www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0168192309000392

dne 8.5.2014