Současná vláda ČR najisto ví, že trh s potravinami ovládá a zneužívá Oligopol potravinářských řetězců, není ale schopna (nebo možná i ochotna) jakékoliv nápravné akce

Definice pojmu (OLIGOPOL viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Oligopol ) znamená v případě potravinářských řetězců v ČR že tyto:

1. U vstupních cen potravinářských produktů (od zemědělských prvovýrobců - ovoce, zelenina, potravinářských podniků - pekárny, mlýny, jatka, mlékárny, konzervárny, pivovary a výrobci nápojů a další) neúměrně často i pod skutečné výrobní náklady stlačují nákupní ceny

2. U výstupních cen potravinářských produktů (spotřebitelé potravin-občané ČR) neúměrně navyšují konečné prodejní ceny a to i nad úroveň podstatně rozvinutějších ekonomik (SRN, Rakousko), ale i nad úroveň srovnatelných ekonomik (Polsko, Maďarsko, Slovensko), což potvrzují i šetření a kontrolní nákupy prezidenta i premiéra ČR ve výše uvedených státech

3. Při stlačení nákupních cen, navýšení prodejních cen, dochází k maximalizaci a reexportu zisku fakticky ze zdrojů všech poškozených občanů ČR do  zahraničí

U všech rozvinutějších ekonomik světa (kde by ČR dle ekonomických parametrů měla být) existují účinné právní donucovací prostředky k zamezení výše uvedených nekalých, v podstatě lichevních praktik, což se provádí nucenou likvidací, rozdělením nebo alespoň omezením oligopolních nebo monopolních podniků.

Nečinnost státních nebo volených politických orgánů proti nekalé činnosti oligopolů nebo monopolů, nebo dokonce výmluvy na neexistenci potřebné legislativy (po 35 letech od roku 1989) znamenají buď:

- nekompetenci (neschopnost) přímo dotčených (antimonopolní úřad) nebo i nepřímo dotčených (vláda, kontrolní úřad, politická volená reprezentace) státních orgánů a reprezentantů

nebo

- zainteresovanost (korupce) všech, kdo:

- hlásí, že nekalou činnost oligopolů či monopolů nevidí nebo vidí, ale nemohou proti ní nijak bojovat ze své státní či politické pozice

- popřípadě kombinace výše uvedených

Ne nadarmo se velmi nejen v čechách trefně definuje, že každý, kdo něco opravdu chce, hledá k dosažení cíle jen způsoby, když však někdo něco opravdu nechce, hledá pro to všechny důvody .....

Oligopol nevadí, tvrdí ÚOHS. Analýza ho kritizuje

Karolína Brodníčková,
Právo, 6. prosince 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) aktivně nebrání zneužívání dominantího postavení na trhu, které vede ke zdražování potravin. Tvrdí to analýza expertní mezinárodní skupiny Frank Bold. Předseda ÚOHS Petr Mlsna ji pokládá za neodbornou. Tvrdí, že oligopol sám o sobě není pro trh problematický.

"Hlavní obranou proti vysokým cenám je dobře fungující vysoce konkurenční trh, který má zajistit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten však dlouhodobě zaostává za antimonopolními úřady v dalších zemích EU," píše se v dokumentu Franka Bolda.

Kvalitě tržního prostředí podle něj nepřispívá oligopolní charakter trhů některých komodit, na který ve své letošní zprávě ze sektorového šetření poukazuje i antimonopolní úřad.

Ten konstatuje oligopol producentů i zpracovatelů u mléka, másla, kuřat i vajec. Za oligopol lze podle Franka Bolda pokládat i postavení obchodních řetězců, kdy pět největších skupin ovládá 84 procent trhu.

Mlsna však toto tvrzení odmítl. Analýza podle něj postrádá odborné parametry. "Je tendenční bez znalosti problematiky fungování trhu v oblasti maloobchodu," napsal Právu. "Existence oligopolu sama o sobě není pro fungování trhu souběžně problematická, mnohem důležitější je skutečnost, zda někdo má na relevantním trhu dominantní postavení a může ostatním článkům vertikálního řetězce diktovat svoje podmínky," míní Mlsna. Dodal, že v Česku žádný řetězec dominantní postavení nemá.

Ceny potravin začaly v České republice růst rychleji oproti průměru v EU v roce 2022. Dovážené přitom zdražovaly pomaleji než domácí. Podle průzkumu Zemědělského svazu loni narostly zisky zemědělců o 142 procent.

V sektorovém šetření na jaře došel antimonopolní úřad k tomu, že zvýšené náklady v prvovýrobě se přenáší na konečné spotřebitele, obchody si udržují stabilní obchodní přirážku nebo ji zvyšují.

"Cenové následování, stejně jako podobnost cen nejsou z hlediska soutěžního práva zakázány a samy o sobě nejsou důkazem zakázané cenové dohody, resp. kartelu," píše v závěrečné zprávě úřad. "Proto pouze na základě faktu, že u konkurenčních prodejců existují stejné prodejní ceny, nelze zahájit správní řízení pro porušení soutěžního práva a nelze ani provést tzv. šetření na místě v obchodních prostorách podezřelých soutěžitelů," dodal.

Chyba v prioritách?

Úřad tedy nedospěl k žádným zjištěním, na základě kterých by mohl problém řešit. Podle Franka Bolda si chybně staví priority a zaměřuje se na jednoduché případy kartelových dohod ve veřejných zakázkách, než aby se soustředil na problematické sektory, jako je potravinářský průmysl.

V Česku podle analitiků navíc chybí antimonopolnímu úřadu systematická oponentura, která je jinde v Evropě běžná.

Úřad by měl podle analýzy také projít restrukturalizací, aby se oddělil dohled nad veřejnými zakázkami od ochrany hospodářské soutěže. V Evropě je takové oddělení časté. "Ze systémových opatření by dále pomohlo zavedení rozumně dlouhých pořádkových lhůt pro rozhodnutí v prvním a druhém stupni. V současnosti pro tato řízení neplatí žádné lhůty," dodal Frank Bold.

Potraviny zdražily už o pětinu, od ledna poskočí ještě výš

Jakub Svoboda,
Právo, 6. prosince 2023

Od loňského ledna do letošního října zdražily podle statistiků potraviny v obchodech v průměru o pětinu. Od ledna poskočí o dalších sedm procent, řekl včera Právu prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Tvrdí, že i kvůli zvýšení plateb za energie dodavatelé řetězců chystají zdražování až o desetinu. Dřívější slib řetězců, že s poklesem daně z přidané hodnoty o tři procentní body v lednu sníží ceny potravin na pultech, podle Prouzy platí.

"Obchodní řetězce přenesou každé jedno procento snížené DPH do svých cen. Pokud nám ale přitom dodavatelé zvýší cenu potravin o deset procent, dojde k navýšení cen potravin o sedm procent," uvedl. Potravinářská komora nechce míru zdražování komentovat s tím, že by se mohla dostat do hledáčku antimonopolního úřadu. Potvrzuje ale, že na začátku příštího roku ceny potravin opět porostou.

"I když se snižují ceny surovin, ostatní náklady dál stoupají. Od nového roku stoupnou ceny elektrické energie, náklady na zaměstnance, obaly, odpady i daně. A tyto zvýšené náklady se budou muset promítnout do cen zboží. Dlouhodobě není možné vyrábět se ztrátou, a to platí i pro potravináře," sdělil Právu mluvčí komory Helena Kavanová.

Podle Prouzy cenu potravin poženou nahoru i opatření konsolidačního balčíku. "S jistotou to můžeme říct o kojenecké výživě a nealkoholických nápojích, u kterých se zvedne DPH," připomněl. Zvýšení regulované složky ceny energií pak bude podle něj "přímo ničivé".

S tím ale nesouhlasí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Včera na síti X prohlásil, že nevidí důvod, proč by měly od ledna příštího roku ceny potravin růst. "Nevidím pro to žádný rozumný důvod kromě zájmu obchodních řetězců udržet si vysoké zisky," reagoval na Prouzu. Odmítá i argumenty, že k tomu povede mimo jiné vyšší zdanění firem nebo změny v zákoníku práce.

Podle ekonomů ale není očekávaný růst cen potravin v lednu příliš překvapivý. Nejspíš zdraží přesto, že se přesunou do sazby DPH z 15 na 12 procent. Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila bylo očekávání poklesu cen potravin spíše zbožným přáním vlády. Připomněl, že v minulosti se snižování zdanění do spotřebitelských cen propisovalo maximálně z poloviny a zbytek zůstal v maržích firem.

Český statistický úřad uvedl, že např. u mouky stoupla průměrná cena od loňského ledna do letošního října o 17 procent, u chleba takřka o třetinu. Průměrná cena vajec byla vyšší o 38 procent, o 60 procent vzrostla průměrná cena cukru. O dalším zvyšování cen od ledna Prouza a zástupci řetězců začátkem týdne informovali ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL).

Podle Prouzy je problémem malá konkurence v potravinářství. "Na vině je hlavně obrovská vertikální koncentrace trhu. Je neuvěřitelné, že jeden holding v Česku ovládá anebo má významný podíl jak v distribuci zemědělských strojů, tak osivech a hnojivech, stejně jako v rostlinné i zemědělské výrobě. Pro řadu konkurentů je proto vstup na trh téměř nemožný," tvrdí.

Obchodní řetězce podle Prouzy hrají "férovou hru", během posledních dvou let podle něj nárůst cen tlumily.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal Právu sdělil, že výkupní ceny tuzemských zemědělců se i kvůli diktátu řetězců u většiny komodit pohybují pod evropským průměrem. Problém je podle něj skokový nárůst ceny, kterou zaplatí spotřebitel.

"Inflace, ve srovnání se zbytkem Evropy přibližně dvojnásobná, tu je tažena směrem vzhůru hlavně třemi faktory - cenou energií, vysokou mírou byrokracie a regulace a marží," uvedl Doležal.

Odmítá, že za vysoké ceny potravin v obchodech mohou zemědělci. "Na českém trhu neexistuje dodavatel, který by byl schopen vyjednat si nadstandardní cenu za svoji produkci, a už vůbec nikdo tu nemá šanci ovlivnit, za kolik se bude výrobek prodávat a kolik si na něm prodejce přirazí," řekl Doležal s tím, že řetězce si mohou kdykoliv cokoliv dovézt a tržní síla, a tudíž síla vyjednávací je jednoznačně na jejich straně.

"Podle analýzy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže osm největších zahraničních obchodníků ovládá kolem 90 procent tuzemského maloobchodního trhu a proti nim stojí 30 tisíc zemědělců. To je další faktor, který pokřivuje domácí trh a vytváří na něm nespravedlivé podmínky na ose zemědělec-potravinář-obchodník," tvrdí šéf agrárníků.

Vláda sice podle něj nemůže vstupovat do jednotlivých smluvních vztahů, ale zneužívání dominantního postavení a nekalé obchodní praktiky postihovat může.

Piráti a STAN viní úřad, opozice vládu

Karolína Brodníčková,
Právo, 6. prosince 2023

Výsledek jednání mezi ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) a potravinářskými řetězci otrávilo opozici i vládní piráty a starosty. Plán řetězců v příštím roce ceny potravin opět zvýšit, navzdory slibům promítnout do nich tříprocentní snížení DPH, by měl mít podle řady politiků dohru u antimonopolního úřadu. Situaci bude řešit i vláda.

"Z pohledu ministerstva financí není ke zvyšování cen potravin žádný důvod. Vláda naopak kvůli vysokým cenám snížila v rámci konsolidačního balíčku DPH u potravin o tři procentní doby z 15 na 12 procent, a proto je legitimní očekávat, že se toto snížení promítne i do výsledných cen potravin pro zákazníky," napsal Právu mluvčí resortu financí Petr Habáň.

Vláda se tématem vysokých cen potravin bude prý dál zabývat, nejdřív se však detailně seznámí s výsledkem jednání Výborného se zástupci řetězců. To v pondělí skončilo oznámením, že v příštím roce potraviny zdraží navzdory předchozím slibům o snížení díky nižší DPH. Řetězce svůj krok vysvětlují zdražením cen energií, zvýšením nákladů na dopravu kvůli mýtnému a i zvýšením mzdových nákladů.

Předseda klubu pirátů Jakub Michálek ale vidí za situací nedostatečnou činnost antimonopolního úřadu.

"Regulační úřady v Česku bohužel až příliš často nedělají to, co si od nich zákonodárce sliboval, to asi vidí každý, kdo sleduje energetiku nebo veřejné zakázky. Stačí si vzpomenout na Bohemia Energy nebo to, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) prakticky paralyzuje tendry," řekl Právu.

"Kolik odhalili kartelů? Jak máme drahé volání a data? Celé je to o kvalitní, moderní a pružné správě ve veřejném zájmu, zatímco zde se dbá na formality a přeposílání papíru z místa na místo," dodal Michálek s tím, že pokud budou řetězce zneužívat svoje postavení a "spolknou" celé snížení DPH, tak by měla zasáhnout vláda. Ta by podle něj měla připravit i reformu antimonopolního úřadu.

S tím souhlasí i poslanec STAN Ondřej Lochman, který by revidoval zákon, podle něhož úřad funguje. "Za vysokými cenami potravin je monopolizovaný trh od surovin po prodej," řekl Právu. Vláda by podle něj měla dotačně podporovat menší výrobce proti velkým a tím pomoci k jejich větší konkurenceschopnosti. "DPH už si kvůli dluhu nemůžeme dovolit snižovat," podotkl Lochman.

O situaci okolo cen potravin se zajímal i místopředseda STAN Lukáš Vlček. Postoj řetězců ho prý rozzlobil. "Vláda prostřednictvím ministra zemědělství i nezávislý ÚOHS musí vyvíjet větší tlak proti monopolizaci českého trhu, která je jedním z hlavních důvodů vysokých marží v dodavatelském řetězci. Na jednu stranu neustále čteme, že se musí zdražovat, a na druhou společnosti oznamují každý rok rekordní zisky," poznamenal pro Právo.

Vyzval, aby se Češi jako zákazníci víc zaměřili na nákupy u lokálních producentů masa, mléčných produktů, zeleniny i pečiva. "Jako STAN v tomto podporujeme díky dotačnímu titulu ministerstva průmyslu Obchůdek i vesnické prodejny a v regionálních organizacích se snažíme o to, aby například do škol a dalších zařízení dodávali místní producenti," dodal Vlček.

Europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová, která se tématem drahých potravin pravidelně zabývá, míní, že snížení DPH bude alespoň růst některých cen omezovat. "Osobně nárůst cen potravin v příštím roce nepovažuji za oprávněný vzhledem k nákladům, které se významně měnit nebudou, ať jde o cenu pohonných hmot, či energií, " řekla Právu.

ANO: Může za to drahá energie

Opozice vnímá jako viníka celé situace jednoznačně vládu. "Ten růst byl nevyhnutelný, pouze naivka se mohl domnívat, že ceny neporostou. Jestliže vláda přehodí 64 miliard korun poplatků za energie ze státu na spotřebitele a firmy, pak si každý dopočítá, že to přebije tříprocentní snížení DPH," řekl Právu stínový premiér ANO Karel Havlíček.

"Gigantická chyba vlády byla v roce 2022, kdy se nezastropovalo u výrobců energií, v důsledku čehož máme jeden z nejvyšších růstů cen energií v EU," dodal.

S kritikou přišel i poslanec Patrik Nacher. Ten se domnívá, že pokud by vláda kývla na návrh ANO snížit DPH na nulu, tak se to promítne v cenách.

Místopředseda SPD Radim Fiala zkritizoval Výborného, že nekoná ve věci víc. "Na tiskové konferenci řekl, že řetězce nedokážou vysvětlit, proč je cena zboží v Německu nebo Polsku nižší. To není odpověď a už vůbec ne řešení," řekl Právu.

Vložit by se podle něj měl i ÚOHS. "Myslím, že nástrojů, jak ohlídat, aby řetězce nezneužívaly dominantního postavení na trhu, včetně legislativních, můžeme vytvořit dostatek. Ministr Výborný si nechává vysvětlovat a nekoná," dodal Radim Fiala.

Premiér Petr Fiala ve spotu, ve kterém porovnával ceny německé a české nutelly.

Výborný: Je to nehorázné, pro zdražování potravin není důvod

Právo, 9.-10. prosince, 2023
Jakub Svoboda

Ceny zemědělců klesají, což by se mělo projevit v cenách potravinářů i v obchodech. Navíc energie jsou výrazně levnější než loni a u potravin klesne DPH. Pro jejich zdražení po Novém roce, které avizují řetězce, tak není legitimní důvod, řekl Právu ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Zdražování potravin bylo v posledních dvou letech u nás jedno z největších v Evropě. V některých okolních zemích jsou teď potraviny levnější. Proč to tak je?

Od května, června ceny potravin u nás klesaly. To se v říjnu zastavilo, respektive ten trend se trochu začal otáčet. Myslím si ale, že k tomu není důvdo. Nyní s prodejci vedeme spor, který souvisí s lednovým snížením DPH na potraviny o tři procenta. Ekonomové jsou toho názoru, že by se to mělo projevit v cenách na pultech.

Většina ale upozorňuje, že dřív se snížení DPH v cenách projevilo minimálně, protože rozdíl skončil v kapsách obchodníků. V září jste s Petrem Fialou po schůzce s řetězci uvedli, že nižší daň plně promítnou. Ty teď ale říkají, že ceny půjdou v lednu nahoru. Co se stalo?

To musí vysvětlit prodejci. V Česku působí několik faktorů, které nepříznivě ovlivňují cenový trend. Jedním z nich jsou oligopoly, kdy prodej potravin ovládá z téměř devadesáti procent osm obchodních řetězců zahraničních majitelů, takže konkurence na trhu je velmi nízká. Na druhou stranu situace v zahraničí není jiná, a přesto si tam titíž obchodníci nedovolí to, co u nás.

Problém je i v segmentu potravinářů, tedy výrobců. Týká se to například oblasti zpracování mléka, kde má velmi silné postavení několik velkých podniků jako Madeta nebo Olma. To opět snižuje konkurenci a snižuje tlak na přiměřenost cen. Přijde mi poměrně nehorázné, až bych řekl drzé, když někteří tito producenti hovoří o nutnosti zdražovat v situaci, kdy i ve špatných letech, kdy se dramaticky zvyšovaly ceny energií, jako třeba loni, měli poměrně solidní zisky v rozsahu i několika stovek milionů korun. Navíc díky podporám ze strany státu tyto společnosti nepocítily krizi, jak ji pocítily domácnosti.

Jak ale může vláda zasáhnout kromě veřejných apelů, které zjevně nefungují?

Máme v rukou nástroje k provádění kontrol, aby se pravidla dodržovala. Český zákazník má být ve stejném postavení jako kdekoliv jinde - v Bavorsku, v Polsku, na Slovensku. Já ve svém resortu dohlížím na kvalitu a bezpečnost potravin, ministerstvo průmyslu a obchodu má zase pod sebou obchodní inspekci, která má dbát na dodržování pravidel obchodu, například výpočtu slevových akcí. Máme tady Finanční správu pro oblast daní a hlavně antimonopolní úřad dohlížející na dodržování zákona o významné tržní síle. Myslím, že je zde prostor k tomu, abychom dokázali i tímto vedlejším způsobem tlačit na férovost a kulturu obchodu v Česku.

Řetězce argumentují, že ceny potravin přes nižší DPH v lednu stoupnou, protože dodavatelé zdraží až o 10 procent. Tomu se vláda nemůže moc divit, když prodražuje podnikání zvýšením korporátní daně, daně z nemovitostí či mýta, a vedle toho zásahem státu opět vzrostou platby za elektřinu.

No, to je otázka. Hovořil jsem se zástupci Svazu pekařů a cukrářů, kteří mají energeticky nejnáročnější potravinářský provoz. A ti říkají: nemůžeme si sice vyskakovat, ale nemáme důvod od prvního ledna zdražovat. A pokud to říkají pekaři, tak ti ostatní jsou na tom jak? Nejvíce tady vykřikují ti, kteří vykázali za loňský rok zisky v řádu desítek, nebo dokonce stovek milionů. A ještě teď přišli s tím, že musí zdražit.

O kom mluvíte?

Mířím třeba k panu Milanu Teplému, který tady před čtrnácti dny začal brečet, že bude muset zdražit. Přitom jeho Madeta měla loni čistý zisk dvě stě dvanáct milionů. V loňském, krizovém roce.

Jak tedy vidíte lednové přeceňování?

Omlouvám se, nemám křišťálovou kouli a netroufnu si říct jak to bude.

Pohlídá si vláda, zda se pokles DPH v cenách potravin projeví?

To je role kontrolních orgánů, a v tomto případě tedy hlavně antimonopolního úřadu.

Řetězce budou patrně argumentovat rostoucími náklady dodavatelů, možná i u sebe.

Z hlediska nákladů spojených s elektřinou jsou supermarkety na standardním napětí, nikoliv vysokém, jako možná ti pekaři. Trochu svítí nebo chladí potraviny. Při ročním zisku 12 miliard se řetězce na drobné zvýšení cen energie vymlouvat nemohou.

Co mají ale lidé dělat, pokud ceny v lednu opět vystřelí? Mají dál jezdit nakupovat do Německa nebo do Polska?

K růstu cen potravin od ledna není legitimní důvod. Ceny zemědělců několik měsíců v řadě výrazně klesají, to by se mělo projevit v cenách potravinářů a následně i v cenách obchodníků. Navíc ceny energií jsou na výrazně nižší úrovni než před rokem. Stejně jako neurčuji, za kolik se mají prodávat potraviny, tak neurčuji lidem, kde mají nakupovat. Je to svobodná volba každého z nás. Věřím, že obchodníci se, i na základě tlaku posledních dní a toho, co se objevuje ve zpravodajství, ještě chytí za nos a zdražení si rozmyslí.

Ceny potravin stouply od začátku loňska v průměru o pětinu a celý problém se řeší už rok a půl. Před měsícem si premiér Fiala v Německu ověřil, že se tam dá srovnatelný nákup pořídit levněji. Řekl, že bude chtít od nadnárodních firem vysvětlení. Už ho na vládě máte?

To je otázka na pana premiéra.

Vedle toho se stále řeší i horší kvalita výrobků ve stejném balení...

Velmi dbám na to, aby nebyla porušována pravidla zakazující dvojí kvalitu potravin. To jsme nakonec jako lidovci prosadili už za Mariana Jurečky, když byl ministrem zemědělství, a musí se to dodržovat.

Jak na to dbáte?

Prohřešků v oblasti dvojí kvality potravin je minimum, výrobci si na to dávají pozor. Kontroly Státní zemědělské potravinářské inspekce odhalily od doby platnosti zákona jediný větší případ porušení pravidel pro dvojí kvalitu potravin. Je vidět, že když se chce, tak to jde.

Po tom, proč je jinde levněji, pátrá vláda už velmi dlouho. A vysvětlení, proč je stejný nákup i o 70 procent levnější v Polsku, ostatně dluží řetězce i vám...

Toto číslo je z průzkumu polských novinářů a tu odpověď já neznám. Je třeba se ptát řetězců. Tu otázku jsem jim v pondělí položil a odpověď jsem na ni nedostal.

Jako možné vysvětlení se nabízí i polská nulová DPH na potraviny, která bude platit minimálně od jara...

Jen velmi částečně. Ten nákupní košík byl v Česku o 70 procent dražší. Zohledněme vedle DPH 15 procent ještě cenu vstupů, která může být u nás třeba kvůli energiím o něco málo vyšší, tak plus pět procent, ale stejně tam pořád zbývá 50 procent rozdílu.

Jak si to vysvětlujete?

Vím, jaké vztahy a poměry panují mezi dodavateli a těmi velkými osmi řetězci. Pro mě obchodní přirážka není sprosté slovo. Zemědělci, když vyrábějí nebo produkují pšenici, mléko, tak také musí vykázat nějaký přiměřený zisk, který mohou potom reinvestovat do svého provozu. To náleží určitě i řetězcům. Ale kladu si otázku, ať si na to zodpoví každý čtenář. Je výše obchodní přirážky 261 procent přiměřená? Plyne z toho spravedlivý zisk?

To je váš oblíbený příklad s mrkví?

Ano, ale mohl bych takto pokračovat. To samé se týká mléčných výrobků nebo masa. Hovořil jsem o tom s mnoha producenty.

Mně farmář Karel Horák popisoval, že na začátku prosince prodělával dvě koruny na litru mléka, kdy mlékárna si ponechá pět procent zisku, ale řetězce mohou mít přirážku kolem šedesáti procent.

Také jsem s ním mluvil.

Farmář upozornil, že řetězce určují cenu mlékárně. A míní, že by jim mělo stačit dvacet procent obchodní přirážky. Dvacet procent by pak mohly nechat prvovýrobcům, aby měli nějaký zisk, a o dalších dvacet by mohly snížit cenu mléčných výrobků.

S tím já naprosto souhlasím.

Ale jak na to? Můžete použít například zákon o významné tržní síle? Jen veřejný apel asi nestačí.

Musíme využít neformální tlak vůči řetězcům, který zatím, zdá se, ne úplně zcela funguje. Už jsem mluvil i o využití kontrolních mechanismů. Mám pod sebou kvalitu a bezpečnost potravin. Když řetězce říkají, jak je všechno v pořádku a transparentní, tak se nemusí ničeho bát. My to ale chceme zkontrolovat.

Namístě je podívat se i na úpravy zákonů. Provádíme v tuto chvíli detailní analýzu soutěžního práva, práva hospodářské soutěže a myslím, že toto bude v příštích týdnech téma na jednání vlády. Protože co můžeme označit jako kulturu obchodu v okolních státech, tak v České republice bohužel úplně nefunguje. Budeme hledat nástroje k tomu, aby to fungovalo. Abychom dokázali rozbít i oligopoly a vytvořili fungující konkurenční prostředí, což se projeví v rozumných, spravedlivých, přiměřených cenách.

Můžete být konkrétnější?

Omlouvám se, ale zatím nemohu.

Hodláte jít cestou regulace? Anebo zlepšování vstupních podmínek, aby se na trh dostalo víc hráčů a stoupla konkurence?

Co se týká zvyšování počtu hráčů na trhu, to není role státu. A otázka nějaké regulace je až úplně to poslední, co by mělo být na pořadu dne. Pro mě je důležitější vytvořit takové parametry i pravidla hospodářské soutěže, která určí jasné mantinely pro férovost obchodu. Včetně dopadu na koncového zákazníka.

Přišel jste s plánem na srovnávací aplikaci cen, ale po pár dnech jste konstatoval, že řetězce vám nedají data a bez nich to nepůjde. Jde to tedy celé k ledu?

Ne, to bych neřekl. Samozřejmě, aby nějaký podobný projekt, jako je třeba v Řecku nebo i jinde, fungoval, musíte ta data za určité položky pravidelně sbírat. Domníval jsem se, že by tento projekt mohl fungovat partnersky. Ale odpověď řetězců byla taková, že to nemůže fungovat a je to nápad, který nic nepřinese. Kromě jednoho, českého řetězce JIP, který přislíbil plnou součinnost, se ostatní k tomu postavily zády a upřímně bez dat žádnou takovou aplikaci nejste schopen spustit.

Údaje o cenách mohou sbírat třeba studenti v terénu. Navíc jsou i soukromé srovnávače, se kterými by bylo možné spolupracovat. A snad i ČSÚ dostává data od řetězců?

Statistický úřad ta data o cenách nesbírá na týdenní bázi. A ano, jednáme i s provozovateli podobných aplikací, ale vždy je nutná součinnost ze strany samotných prodejců, kdy by i jimi uváděnou cenu museli po určitou dobu také garantovat.

Podle volebních průzkumů lidovci balancují na hraně vstupu do Sněmovny. V kuloárech se říká, že příští rok můžete kandidovat na předsedu strany. Můžete to potvrdit?

Ne, o tom teď nepřemýšlím. Mám mnoho starostí s tématy, která se dotýkají českých farmářů a zemědělců. Řešíme podporu venkova, otázky obnovy lesů, vodohospodářskou infrastrukturu a mnohé další. A hlavně máme předsedu strany, který je zároveň úspěšným vicepremiérem a dělá obrovské penzum práce na ministerstvu práce a sociálních věcí. Nyní nás čeká prosazení jím navržené penzijní reformy. Ta bude garancí a jistotou pro mladší generace, že budou mít důstojné penze. Nevidím důvod, proč jakkoliv zpochybňovat pozici Mariana Jurečky jako předsedy vládní strany.

Marian Jurečka hovoří o tom, že lidovci jsou sociálním svědomím vlády. Není ale potřeba na tom ještě zapracovat? Lidé citlivě vnímají zkrácení předčasných penzí a valorizací či prodlužování věku odchodu do důchodu. Vaši ministři pak v době rekordního propadu reálných příjmů hlasují pro zmrazení platů a zvyšování daňové zátěže zaměstnanců i živnostníků...

Náš závazek sociálně odpovědné politiky se snažíme naplňovat v kontextu reálných finančních možností státu. Nynější vláda vznikla na půdorysu odpovědné správy státu, kdy jsme řekli, dáme do kupy státní rozpočet a veřejné finance. To s sebou nese velké nároky, velké oběti, ale když se podíváte na naše kroky, které děláme, tak dopad na sociální oblast je relativně velmi malý. Protože se ji snažíme chránit. Penze za naší vlády rostou historicky nejrychleji, od ledna příštího roku opět vzrostou všem. Snažíme se maximálně pamatovat na rodiny, dokázali jsme zachovat slevu na manželku, i když s omezením do tří let věku dítěte. Zvýší se rodičovský příspěvek. Nechceme ale, abychom dopadli jako rodina, která si dopřává výrazně víc nad rámec svých příjmů a potom skončí v exekuci. Stát by mohl dopadnout úplně stejně.

or reload the browserDisable in this text fieldRephraseRephrase current sentenceEdit in Ginger×