Vysychají české chmelnice?

Ing. Václav Burger
LUPOFYT s.r.o., Chrášťany u Rakovníka

Tento článek byl publikován na Semináři k agrotechnice chmele 20.2. 2020, v Žatci
a ve Sborníku přednášek a příspěvků ze semináře konaného dne 20.2. 2020, vydávaným Chmelařským institutem s.r.o.

Článek ke stažení ZDE

ABSTRAKT

Příspěvek informuje o vysychání půdy na chmelnicích v důsledku přetrvávajícího deficitu srážek na Rakovnicku. Článek vznikl ze zájmu Chmelařského institutu s.r.o. (garant semináře) o zprostředkování poznatků firmy Lupofyt s.r.o., která se zabývala problematikou poklesu výnosové výkonnosti porostů na svých chmelnicích.

KLÍČOVÁ SLOVA

Chmel, pěstování chmele, vláhový režim, Rakovnicko, rychloobnova

Jelikož počet mých prožitých let již začíná šestkou, netvrdím, že hodně pamatuji, ale pravdou je, že jsem toho s chmelem hodně zažil. V roce 1984 jsem nastoupil do JZD Chrášťany jako chmelař. V těch letech jsme střídavě bojovali se suchem a mokrem. Těžší půdy jsou pro chmel za ideálních vlhkostních podmínek velmi dobré a poskytují vysoký výnos. Ale za sucha či mokra jsou hrobem pro chmel. V těchto letech jsme ročně plánovali opravy drenáží za 50 tis. Kč, což tehdy byla prakticky jedna tuna chmele. Kdo z chmelařů dnes opravuje drenáže v hodnotě jedné tuny chmele? Asi nikdo. Chrášťanské chmelnice tvoří rozvodí. Z části odtéká voda do Kněževse a z druhé části do Lišan. Jak konstatovali odborníci z Mendelovy university v jedné studii, v Chrášťanech není možná kumulace povrchové vody. Musíme proto hospodařit pouze s vodou, která aktuálně spadne. Tu zachytit v půdě a hospodařit s ní. Pokud z chmelnice voda odteče, je nenávratně ztracena. Již někdy okolo roku 2012 konstatovali odborníci z VÚRV v Ruzyni, že na jejich pokusech v Chrášťanech došlo k přetržení vodního sloupce v půdě. Čili v povrchové vrstvě byla voda ze srážek a v 90 cm byla spodní voda. Mezi tím byla již tehdy suchá půda.

Mapový výřez popisované lokality. Zdroj: www.mapy.cz[cit.2020-02-02]
Červený kruh vymezuje dotčenou oblast (Kněževes u Rakovníka).

Chrášťany – chmelnice „Za váhou“

V roce 2016 se na chmelnici „Za váhou“ v Chrášťanech o výměře téměř 4 ha zvýraznil obdélník s velmi slabým řídnoucím porostem. Byl vylepšen, ale v roce 2017 byl stav ještě horší. Po sklizni jsme v tomto obdélníku udělali půdní sondy do hloubky 120 cm. Čekal jsem pískovou vrstvu v půdním profilu. K mému údivu byl půdní profil ideální. Těžká jílovitohlinitá půda. Ale v celém profilu 120 cm totálně suchá bez špetky vody. Hlína se rozpadala do tuhých kostiček. Vyjmuli jsme tedy tento obdélník v evidenci LPIS z chmelnic a udělali pod konstrukcí 0,8 ha úhoru. V roce 2018 se zbývající porost dále zhoršil, takže v roce 2019 jsme tuto původní chmelovou polohu opustili a chmel zde již neobnovíme. Nemá to smysl.

Kněževes – chmelnice „U závlahy“

V Kněževsi obděláváme chmelnice, které nazýváme „U závlahy“. 8 ha, které v roce 2016 daly v průměru 16 q/ha. V roce 2017 jsme začali zvažovat obnovu konstrukcí a porostů v této poloze. V části těchto chmelnic se však objevil velký flek velmi slabého porostu. Při předchozí obnově porostu v roce 1997 v tomto místě trvalo 3 roky, než porost dosáhl stropu konstrukce. Udělali jsme zde rovněž půdní sondy. Šachovnicově jsme horní části chmelnic prozkoumali. Zjistili jsme, že v této klasické chmelové poloze se nachází půdy, kde je pouze 35 cm ornice a pod ní je písková vrstva. V další části byla ornice 50 cm či 70 cm. Tyto další části v roce 2018 měly opožděný růst, ale nakonec se ještě dotáhly do stropu konstrukce.

V roce 2019 už i v této části chmel prakticky nechtěl růst. Opožděně rašil, dorostl cca do půlky konstrukce a silně prořídl. V části, kde vrstva ornice je 35 cm, porost prakticky zmizel. Snímky z dronu z roku 2019 nám ukázaly další slabší části porostu. Následný půdní průzkum prokázal, že v této části se pod vrstvou půdy v 80 – 90 cm nachází písková vrstva. Z plánů na obnovu jsme tedy vyřadili cca 3 ha z původních osmi, neboť pěstování chmele v této poloze bez závlahy nemá smysl. I když je písková vrstva pouze 10 – 15 cm silná a pod ní je krásná černá hlína, chmel vrstvu písku neprorůstá a koření pouze v totálně vyschlé vrstvě ornice.

Kněževes – chmelnice „Červená“

Jiný důvod, ale stejný dopad, je u chmelnic v poloze „Červená“ v Kněževsi. Jedná se o 4 konstrukce vedle sebe o původní výměře 8,7 ha, které vedou od cesty do mírného kopce. Dole těžká půda, která postupně přechází do lehčí. Nahoře nikdy žádný zázrak nebyl s výjimkou vlhkých let. Poslední roky se tyto části dělaly pouze jaksi do počtu. V roce 2018 patřil celý blok k nejslabším chmelnicím, cca 6,5 q/ha. Horní části chmelnic byly katastrofální. Důvod nám objasnily opět půdní sondy. V různých vrstvách se v půdním profilu objevily většinou nepropustné vrstvy jílu, jílovců, pískovců či jakýchsi slepenců jílu s pískem. Po těchto nepropustných vrstvách steče srážková voda do nižších částí chmelnice a v době sucha tyto nepropustné vrstvy do horních vrstev z podorničí žádnou vodu nepropustí. Z obdělávání jsme vyřadili hořejších 5 polí po celé šířce bloku. Výsledkem bylo, že v roce 2019 dal celý blok cca 10 q/ha s alfou 4, i když bylo větší sucho než předchozí rok. Zvažujeme vyřazení dalších dvou polí.

Utužení půdy

Podobný efekt s jinými důvody jsem pozoroval na jiných chmelnicích. Důvod slabého vzrůstu některých porostů měl příčiny úplně jinde. Stejné bylo vyschnutí orniční vrstvy, kde chmel koření a bere vodu a živiny. Příčinou vyschnutí ale bylo silné utužení půdy. Při mělké kultivaci v minulosti se v půdě vytvořila vrstva silně slehlé půdy, která ztratila pórovitost,

a podobně jako u bloku chmelnic „Červená“ se stala nepropustnou pro zasakující i vzlínající vodu. Kvalitní hloubkový kypřič toto dokázal během dvou let napravit, takže meziřadí je nyní perfektně prokypřené a v půdním profilu provlhčené. Problém však zůstal pod chmelem. Ten vlastně sedí na jakési tvrdé lavici, což je ztuhlá hlína, která těžko přijímá vodu a je i nyní téměř suchá. I když dělí tyto dvě místa pár cm, tak rozdíl vlhkosti je do očí bijící. Toto je aktuální zjištění z 19. ledna 2020. Zde bude pravděpodobně nutná obnova porostu následující po zúrodnění té lavice pod chmelem. Tento porost dal v roce 2016 20,5 q/ha, v následujících letech výnos klesal. V roce 2019 dal cca 11 q s absolutně naší nejhorší alfou 2,46. Ve spodní části habitem pěkné štoky měly plno malinkých hlávek, které díky suchu už nebyly schopné dotáhnout alfu. Jde přitom o mladý šestiletý porost.

Rychloobnova

Na jiné chmelnici pozorujeme tři roky podprůměrný růst, i když pouze přes cestu se nachází porost stejně starý, ze stejné sadby, stejně obdělávaný, který byl v roce 2019 parádní, odhadem cca 16 q/ha. Ta první část vizuálně na úrovní výsazu s výnosem cca 8 q/ha. Chmelnice je slabá po celé ploše 2 ha. Okolní chmelnice bez ohledu na stáří byly mnohem silnější. Nebylo možné její slabý vzrůst spojovat s nedostatkem vody. Byl to však omyl. Pravdu ukázaly opět půdní sondy. Profil do 120 cm téměř všude hlinitý. Skoro ideální. Ani nebyl silně vyschlý. Problém se objevil opět pod chmelem. Jak jsem uváděl v předešlém případě, že pod chmelem byla tvrdá lavice, tak zde při výsadbě formou rychloobnovy došlo k rozlámání této utužené vrstvy. Připomínám, že je silně utužená a nepřijímá vodu. Má podobu makadamu čili kamene do podloží silnic či cest. Tyto nalámané kusy tvrdé hlíny jsou naskládané v půdě se vzduchovými mezerami mezi sebou. Při dešti voda proteče do podloží a zpět nahoru nemůže vzlínat přes vzduchové mezery ani přes ty ztvrdlé suché hroudy. Ani kořeny chmele přes tuto vrstvu nejdou. Rostou do šířky a koření tedy pouze ve vrchní suché hlíně a důsledkem je opět nedostatek vody pro růst a tvorbu výnosu.

Proutkař: pokles hladiny spodní vody o 5 – 6 metrů!

Když jsem přišel do Chrášťan, tekla přes naše chmelnice vodoteč. Sice velmi slabě, ale voda tam byla celoročně. Pak byla jenom na jaře. Později byla jenom u vyústění drenáží. Dnes už tam neteče nic ani z drenáží. Před měsícem jsem nechal prozkoumat naše chmelnice proutkařem. Dokázal bez jakýchkoliv informací najít pramen, o kterém jsem historicky věděl a věděl jsem, kudy voda pod zemí tekla. Tím chci říci, že nějaké schopnosti v tomto oboru musí mít. Tento člověk mi řekl: „žádnou vodu tady nemáte, hladina spodní vody vám klesla o 5 – 6 m a já vás lituji a obdivuji vás, že to vůbec děláte“. Pravdou je, že chmelnice v této části jsou každoročně slabší a slabší.  Chmelnice, které poskytovaly ještě v roce 2018 plně narostlé porosty, tak loni v horní části už byly špičaté. Zjistili jsme zde písek v 80 cm pod povrchem. V roce 2016 přitom dala 20,5 q/ha.

Shrnutí

Prší sice stále stejně, ale je výrazně tepleji. Zejména v první polovině roku. Do doby než chmel zakryje meziřadí, tak nám sluníčko doslova vypaluje vodu z půdy. Máme řady orientované sever – jih, což můj předchůdce označoval za ideální pro oslunění štoků. Dnes by asi bylo lepší pro zastínění půdy a omezení výparu orientovat řady západ – východ.

Vysychání půdy chmelnic je už tak silné, že nám nedokáže ani vyklíčit hořčice či řepka na zelené hnojení, jejíž hlavním smyslem mělo být zastínění půdy. Silně vyschlá půda nemá schopnost přijímat náhle přicházející prudký déšť, stejně jako zálivku nepřijme silně vyschlá hlína v květináči po návratu z dovolené.

Zdá se mi, že vysychání povrchových vrstev půdy, a to nejen ve chmelnicích, ale i na poli, vede k degradaci humínových kyselin tvořících „lepidlo“ drobtovité struktury půdy. Ta se rozpadá na prach jílových minerálů. Podpořeno je to ještě zasolováním této vrstvičky, ke kterému dochází vlivem nepromývání do spodních vrstev a kumulací solí v této povrchové vrstvě. Na povrchu vzniká slabá vrstva prachu, která po smočení slabým deštíkem vytvoří krustu a následný silnější déšť již není schopen zasakování. A to je voda, která chybí pak našim porostům a našim půdám, neboť po prudkých deštích mizí ve vodotečích a formou povodňových vln v mořích.

Kontakt

LUPOFYT s.r.o.                                             Ing. Václav Burger
Chrášťany 16                                                 jednatel
270 01 Kněževes u Rakovníka                          e-mail: lupofyt@dalunet.cz

P Ř Í L O H Y

Chrášťany - opuštěná lokalita chmelnice "Za váhou" (Zdroj: LPIS uživatele)

Ortofotomapa LPIS
Kněževes - chmelnice "U závlahy" - rok 2011

Žlutými body ohraničena spodní část bloku trpící vymáčením. Zdroj: LPIS uživatele.

Dotčené území s téměř vyrovnaným porostem. Zdroj: LPIS uživatele.

Dotčené území opět s projevy vymáčení v dolní části. Zdroj: LPIS uživatele.

Dotčené území s prvními projevy sucha v horní části. Zdroj: LPIS uživatele.

Živoření a odumírání porostu v horní části, dole porosty silnější.
(Fotografie z dronu poskytla firma Laboratoř Postoloprty s.r.o.)

Opuštěná část původní chmelnice, nyní převedená do úhoru, LPIS 2019
(červeně čárkovaně)

Fotografii z dronu poskytla firma Laboratoř Postoloprty s.r.o. (2019).

Růst kořenů do stran v důsledku zhutnělé spodní vrstvy.

Odkrytý profil meziřadí po "hlubokém kypření".

Suché podorničí (stav 19.1. 2020)

Zhutnělá vrstva v místě traktorových "kolejí".