ROK 2014 - ROK EXTRÉMNÍHO (STOLETÉHO) SUCHA. JAK SE ADAPTOVAT, NEJEN V ZEMĚDĚLSTVÍ, NA KLIMATICKÉ EXTRÉMY.

1.    Sucho 2014

Rok 2014 následuje rok 2013, který byl  srážkově velice nadprůměrný (viz. analýza v další části našich www stránek www.zsch.cz/pocasi/ ). S jistou mírou pravděpodobnosti se nechalo na základě naší analýzy časové řady 1996-2013 předpovědět, že bude analogie mezi ročníky 2002 (extrémní srážky) - 2003 (extrémní sucho) a roky 2013 (velké až extrémní srážky) - 2014 (náš odhad bylo něco, co se podobá roku 2003 - velké až extrémní sucho). Vypadá to, že se naše předpověď (bohužel) vyplnila.

Dle hodnocení odborníků (viz. níže - projekt Intersucho) se v roce 2014 dle dosavadního průběhu srážek a teplot jedná o sucho, které má výskyt jednou za 100 a více let a zcela jistě bude mít významný dopad mimo jiné na nízký průtok řek = nemožnost lodní dopravy, menší výroba el.proudu v hydroelektrárnách, na výnosy zemědělských plodin (samozřejmě nízké, spíš kriticky nízké výnosy), aj.

2.    Monitoring sucha Českým hydrometeorologickým ústavem

Vznesli jsme tedy oficiální dotaz Českému hydrometeorologickému ústavu, jak je v ČR monitorováno sucho. Byla nám poskytnuta odpověď s odkazem na jejich www stránky.

Při studiu případného sucha na oficálních stránkách ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav www.chmi.cz/ -záložka aktuální situace/sucho) najdeme sice k datu 22.6.2014 mapu, která bohužel asi nemá příliš velkou vypovídací hodnotu. Přestože z mnoha koutů ČR jsou zprávy, že průtok řek je na úrovni cca 30 - 60% normálu, což se skoro přibližuje situaci roku 1947 (1947 - postiženo celé území republiky, 2014 - extrémní sucho na cca 30% plochy republiky), je chování meteorologické a klimatické odborné veřejnosti blahovolné a nesignalizuje žádný problém. Je tedy zřejmé, že se někde děje chyba - v řekách není voda, ale sucho neevidujeme a ani nijak na něj není upozorňováno. Pravděpodobně tedy metodika ČHMÚ není dokonalá - viz níže.

Mapa signalizuje sucho dle stupnice 0 - 5 a tedy se zdá, že je významné sucho jen na jižní Moravě. Realita to ale nepotvrzuje (průtok řek = integrální faktor se skutečnou výpovědní hodnotou za plochu celých povodí v součtu a následném průměru). Dále jsme zjistili, že síť stanic, které se zabívají měřením i veličin relevantních pro stanovení půdního sucha je (dle našeho názoru) řídká a téměř nepokrývá i některé kraje nebo jen jejich malou část.

3.    Projekt Intersucho.cz

Při pátraní na prostoru www lze narazit na český výzkumný projekt, který pracuje s reálnými daty - teploty, aktuální srážky, monitoring z kosmo-družice. Jako referenční  soubor dat pro porovnání jsou používána klimatická data z časové řady 1961-2010 a vše je vyhodnocováno matematickými a biofyzikálními modely (viz. více informací na www.intersucho.cz/cz/).

Při podrobnějším porovnání a vyhodnocení mapy Intersucho s mapou ČHMÚ ke stejnému datu, tedy k 22.6.2014, je patrné, že mapa signalizuje realitu sucha asi lépe a věrněji. K tomu datu je extrémní sucho na ploše 30,6 % plochy ČR a vyjímečné sucho na 10,8 % plochy ČR. Výrazné sucho pak na 18,3 % plochy republiky. Zároveň je zřejmé, že jsou v rámci ČR oblasti, které jsou srovnatelně extrémně suché jako oblasti jižní Moravy (schází na modelu ČHMÚ).

Dále budeme jen krátce citovat z nadějného projektu a www stránek intersucho. Nejdříve definicí sucha:

"...Obvykle dělíme sucho do čtyř typů, a to podle dominujících projevů: 

Meteorologické – záporná odchylka srážek od normálu během určitého časového období

Zemědělské – půdní sucho, nedostatek vláhy pro plodiny

Hydrologické – významné snížení hladin vodních toků

Socioekonomické – dopady sucha na kvalitu života..."

Následně nás zaujala metodika k sestavování mapových podkladů a prognóza sucha pro oblast ČR (úplné znění na: www.intersucho.cz/cz/o-suchu/jak-sucho-monitorujeme/, z které opět citujeme:

"..Architektura Monitoru sucha vychází ze 3 základních pilířů a využívá:

1) Verifikovaného modelu vodní bilance SoilClim vyvinutého v rámci společných projektů mezi třemi zapojenými pracovišti, který maximálně využívá vstupních dat z pozemních měření ČHMÚ interpolovaných na 500m grid. Výpočet bere do úvahy pro každý grid rovněž charakteristiku vegetačního krytu (resp. způsobu využití území) s přihlédnutím k aktuálnímu stupni vývoje, úrovni svažitosti, expozici a samozřejmě k základním fyzikálním vlastnostem půdy.

2) Aktuální stav půdní vlhkosti odhadnutý modelem je porovnáván s 50letým dlouhodobým průměrem (1961–2010) půdní vlhkosti stanoveným pro každý den, hodnoty jsou vyjádřeny v jednoduché 7stupňové barevné škále.

3) Monitoring sucha je na základě předchozích 2 pilířů doplněn o nezávislou analýzu dopadů sucha na vegetaci díky konfrontaci aktuálních a archivních satelitních snímků stavu vegetace (v rozlišení 250 m) pořízených družicí Aqua a Terra – systémem MODIS a zpracovaných ve spolupráci MENDELU, CzechGlobe a Geografickém ústavu Masarykovy univerzity..."

Závěrem je třeba jen popřát autorům projektu Intersucho hodně úspěchu a trpělivosti. Ať se jim nadějný projekt podaří udržet a dále rozvinout. Jeho výstupy jsou použitelné pro další projekty (státní, nestátní, mezinárodní).

4.    Řešení klimatických výkyvů v historii a v současné době ve vyspělých státech

Mnoho lidí již dnes neví, či nemá povědomí o odvěkém ústním a posléze i písemnémm historickém odkazu našich předků. O sedmi tučných letech, kdy si máme dávat stranou to, čeho je zdánlivý přebytek a používat to pro přežití v dalších sedmi letech hubených, které se dle podání předků, vždy více či méně pravidelně střídají. Jinak je vše uvedeno podrobně v Genesis, odst.41 (viz Bible Kralická - odkaz www.etf.cuni.cz/~rovnanim/bible/k/Gn41.php?tisk).

Stačí si jen připomenout možné (moc tomu ale nevěřme...) budoucí spuštění tzv. fondu nepojistitelných rizik v ČR (po vzoru USA, Kanada a některých zemí EU). Jedná se v podstatě o tu skutečnost, že vyspělé státy (jako někteří osvícení vládci v historii - u nás Josef II.) si uvědomují několik  "starých pravd":

- soběstačnost v potravinovém zabezpečení státu musí zajištovat zejména místní (pod jurisdikcí příslušného státu) zemědělci (u "strategicky " důležitých potravin = obilí, mléko, maso, bílkovinné a olejnaté plodiny, produkce cukru a škrobu)

- počasí je v čase a prostoru proměnlivé a tudíž je proměnlivá i zemědělská produkce (někdy přebytky, někdy nedostatek potravin)

- při extrémním průběhu počasí rizika: 1) nedostatek potravin, 2)ekonomický kolaps zemědělců, 3)následně nedostatek potravin i  v klimaticky příznivých letech

- možnost fatálních sociálních zvratů (revoluce, bouře atd.), ekonomická a následně i politická závislost na státech, které mají za každých klimatických podmínek dostatek potravin. Dle historických údajů lze dohledat,že za pádem Římské říše a všemi stěhováními národů, válek atd. stojí  převážně velké klimatické výkyvy např. kolem roku 500-600 n.l. vyvolal pohyb Slovanů nedostatek potravin v prostoru Mongolska (podrobněji např. odkaz zde: www.malinovysvet.cz/dejiny/ranstred.pdf ), obyvatelé prostoru cca dnešního Mongolska (Hunové) nejdříve zaútočili na Čínskou říši a byli odraženi. Následně způsobili migraci Slovanů do našeho prostoru (jižní Slované - Slovinci, Srbové, Chorvati, západní Slované - češi, slováci, moravané, lužičtí srbové, východní Slované - rusové aj.)

- oslabený stát je posléze v lepším případě ekonomickým a politickým protektorátem silného státu, nebo oslabený stát zaniká a je pohlcen státem silným.

Řešení je, již od dob Marie Terezie a Josefa II., v prostoru Čech relativně snadné:

- výroba většího než potřebného množství potravin (výroba na úrovni cca 110-120 % místní spotřeby)

- nadvýroba je dílem dlouhodobě uskladněna jako rezerva pro neúrodné roky (od roku cca 1790 v prostoru ČR tzv. kontribuční sklady - viz. odkaz www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=33070 a sýpky pro případ hladomoru - od té doby nebyly...) jako potravinová státní rezerva (dnes v ČR státní hmotné rezervy), dílem je vyvezena mimo teriotorium státu

Po 2.sv.válce a době kritického nedostatku potravin ještě další opatření:

- dotace zemědělcům - jejich úroveň, výše je cca do 5% tržeb na 1ha - nově přistupující státy do EU, 10-20 % tržeb na 1 ha - tzv. nové země EU mezi nimi i ČR a Slovensko, 20-30 % tržeb z 1 ha - tzv. staré země EU - Německo, Francie - slouží k zajištění produkce i z ploch, které by jinak ležely ladem. Méně úrodné plochy, kde se nevyplatí provozovat jinak zemědělskou produkci, která je ale jinak pro stát a obyvatelstvo nezbytná a pro vyrovnání běžných výkyvů počasí a trhu

- při klimatických výkyvech větších než cca 25-30 %  produkce z ha nastupuje ve výše uvedených zemích zejména USA, některé státy EU, tzv. fond  nepojistitelných rizik (pro případ sucha se nelze u žádné pojištovny světa pojistit), který má tyto zdroje financování: 1) prostředky zemědělců 2) prostředky státu.

Jedná se tedy v podstatě o jakousi státní  pojištovnu sucha pro potřeby státem uznaných případů klimatických výkyvů, které mají za následek pokles zemědělské produkce o více než 20 - 30 % proti normálnímu stavu.

5.    Jak by (možná) mohl vypadat fond nepojistitelných rizik v ČR

Musíme připomenout, že jakýsi systém pojištění fungoval v ČSSR v letech 1986-1990, který kryl i klimatické excesy. Pojištěno bylo dosahování 5-ti letého průměru výnosů plodin. Při nižším dosažení průměrného výnosu a příčinné souvislosti mezi klimatem a nízkým výnosem, bylo realizováno plnění pojištovny. Samozřejmě by bylo vhodné vyjít ze zkušeností (ještě někteří pamětníci žijí) a dále i ze zahraničních systémů (USA a další). Hlavní zásady by mohly být následující:

- povinnost zemědělce pojistit se komerčním pojištěním proti pojistitelným rizikům (nepojištění proti pojistitelným rizikům, důvod k neplnění u nepojistitelných rizik). Dost obtížně by se totiž plnilo tam, kde není možné plnění z titulu běžných klimatických jevů - kroupy atd. Musí být vyčerpány všechny způsoby komerčního plnění a až poté může nastoupit fond nepojistitelných rizik

- plnění z fondu by nastoupilo tehdy, když výnosy poklesnou pod hranici cca 70-80 % z obvyklého průměru (ještě bude dobře prověřit výpočty hranice dle fin.matematiky a důchodových poměrů v jednotlivých výrobních typech a oblastech např. pokles výnosů obilí o 20 -30 % v oblasti, kde je průměrný výnos 8 t/ha není totéž jako v oblasti, kde je průměrný výnos obilí 4,5 t/ha)

- dopracování modelu monitoringu sucha až do bloků LPIS např. vektorizací mapových podkladů, interpolace hranic oblastí sucha

- ověření závislosti modelu monitoringu sucha na výnosech hlavních zemědělských plodin (statisticko-korelační analýza, která verifikuje platnost a vypovídací schopnost  skutečně dosahovaných výnosů na škále stupnice modelu sucha)

- minimálně zvažovat spoluúčast více komerčních pojišťoven pro zjištování, vyhodnocování a verifikaci pojistných událostí z titulu sucha (aby bylo zamezeno účelovému zneužívání fondu nepojistitelných rizik)

- výpočet případů plnění pro minulou časovou řadu (rok 2014 bude jistě referenční), a tak zjistit celkové fin. náklady na plnění fondu např. 5-10 let

- určit náklady na správu systému, aby byli co nejnižší (vhodná spoluúčast komerčních pojišťoven), náklady na plnění fondu a dle toho zajišťovat financování - zdrojem jsou prostředky zemědělců buď přímé, (platby od zemědělců) nebo nepřímé (směrována do fondu část dotací, které jsou zemědělcům zatím vypláceny) a další část státních prostředků dle možností státu a politického zadání

- bylo by vhodné a možné ještě před spuštěním fondu nepojistitelných rizik ještě zvážit mírnou úpravu zákona o daních - tvorba rezerv, kde by zemědělci mohli mít specifickou možnost vytvářet rezervy na klimatické výkyvy jako uznatelné náklady. Z hlediska státu by byla nejlepší podpora skladů na zemědělské komodity pro dlouhodobé skladování přímo u zemědělců a rezervy např. zásoby obilí, ale i krmiv atd. v určitém % jako uznatelné rezervy. Prozatimní podoba rezerv jako fin. prostředků na účtě není pro případy klimatických excesů vhodná, protože se jich prostě v době nedostatku nikdo nenají a jsou v době sociálních zvratů fakticky bezcenné. Tyto rezervy by se odčítali od případného plnění a tím by se podstatně snížila fin. náročnost fondu nepojistitelných rizik.

6.    Adaptace zemědělského podniku na provozování zemědělské výroby v suchém regionu 

Zmíníme se jen krátce o opatřeních, které by zemědělský podnik měl udělat, aby ekonomicky přežil v podmínkách, kdy srážky budou na úrovni do 200-300 mm/rok (pravděpodobně realita roku 2014).

a) úprava srtruktury pěstovaných plodin směrem k snížení plodin s větší spotřebou vody na jednotku produkce a zvýšení plodin s menší spotřebou vody na jednotku produkce

- snížit plochu řepky ozimé

- zvýšit plochu kukuřice 

- vhodnost plodin a odrůd pro pěstování posuzovat dle transpiračního koeficientu - TK = spotřeba vody na jednotku produkce.

b) zásadní úprava agrotechniky pěstovaných plodin

- preferovat takový směr agrotechniky, který klade důraz na velký a funkční kořenový systém pěstovaných plodin - lépe dokáže využít i menší množství vody, to znamená:  

1) snížení výsevků některých plodin

2) včasnější termín setí

3) větší využívání systému tzv. hnojení a setí "pod patu" 

4) intenzivně zavádět poznatky vědy v této oblasti, v poslední době např. systém přesného setí ozimé pšenice = zvýšení výnosů o 5-20 %

5) využívat více  půdoochranný systém přípravy půdy, který:

- neobrací a nevysušuje půdu, avšak prokypření do větší hloubky pro rozvoj kořenů zůstává zachováno = hluboké kypření před setím ozimů na úkor orby atd.

- minimalizace preferována na úkor orby (čím méně pracovních operací a méně obracení půdy, tím menší vysušení půdy). Podmínka je ovšem, aby byl        zajištěn rozvoj kořenů do maximální možné hloubky (některé minimalizační techniky jsou nevhodné pro utváření tzv. podorničního zhutnění).

c) úprava odrůdové sklady pěstovaných plodin směrem k suchovzdornějšímu sortimentu

- větší využívání hybridů - ozimá řepka, pšenice ozimá atd. (suchovzdornější, lze pěstovat i na extrémních stanovištích)

- ověřování odrůd pro vhodnost do konkrétních podmínek (provozní odrůdové pokusy, zavádění poznatků pokusných stanic UKZUZ atd.)

d) systém monitoringu klimatických prvků a systém prognostiky výnosů dle podmínek konkrétního roku

-každý zemědělský podnik by měl mít zajištěno monitorování základních klimatických prvků (minimálně teplota a srážky)

- na základě monitoringu provádět prognózu výnosu plodin konkrétních plodin v daném roce a minimalizovat či maximalizovat vstupy do výroby, dle očekávaného výnosu

e) opatření v ekonomickém a daňovém managementu, vytváření rezerv na roky s nízkými výnosy

- vytváření rezerv v podobě faktických zemědělských produktů (komodity = obilí atd.), nebo i meziproduktů (krmiva pro skot, prasata atd.)

- výše rezerv dle výše očekávaných výkyvů (cca 20 -30 %)

- tvorba rezerv v letech výnosově nadprůměrných

- jako posledního způsobu, po vyčerpání výše uvedených, využívat rezerv ve formě pohotových fin. prostředků.

Jistě by se našlo mnoho dalších připomínek a návrhů, ale toto má být jen prvotním impulsem alespoň pro zamyšlení nad tématem.