Stát chce mít zásoby jídla na 15 dní, nezaplatí však ani tři - Barbora Pánková, Hospodářské noviny 14.7. 2020

Stát chce mít zásoby jídla na 15 dní, nezaplatí však ani tři

Barbora Pánkova

barbora.pankova@economia.cz

Hospodářské noviny 14.7. 2020

V posledních měsících vypsal stát zakázky na potraviny za několik stovek milionů korun. I kdyby se mu podařilo najít dodavatele ve všech, zdaleka nesplní vytyčený cíl. Tedy zásobu jídla na tři dny pro všechny obyvatele Česka na dobu, kdyby přišla přírodní katastrofa, neúroda nebo jiná krize.

Správa státních hmotných rezerv, která funguje jako takzvaný skladník státu, poptává od poloviny března například přes tři tisíce tun sušeného plnotučného mléka a podobné množství odtučněného sušeného mléka, dále čočku, paštiky, přírodní sýry nebo konzervy s vepřovým masem. Systém funguje podle předsedy hmotných rezerv Pavla Švagra tak, že si stát objednává u firem nejen dodání potravin, ale současně u nich jídlo také skladuje. To znamená, že vítězové těchto veřejných potravinových soutěží mají za úkol držet ve svých skladech nasmlouvané množství jídla a současně jej obměňovat tak, aby zůstávalo čerstvé.

„Správa státních hmotných rezerv má ve svých skladech pouze cukr a sůl," uvedl mluvčí úřadu Jakub Linka. Skladování jiných potravin, které mají kratší trvanlivost, by podle něj bylo pro úřad nevýhodné.

Kolik skladů správa má a kde přesně se v republice nacházejí, úřady z bezpečnostních důvodů tají. Ze stejných důvodů odmítají sdělit, kolik a kterých potravin by každý člověk od státu dostal. Správa státních hmotných rezerv pouze tvrdí, že její zásoby vystačí na 13 milionů denních dávek. To znamená, že by dokázala živit celou republiku nanejvýš 1,3 dne.

Na vytvoření zásob jídla na požadované tři dny by úřad potřeboval více peněz, které mu ale nikdo nedá. „Je to záležitost peněžních prostředků. Zakázky můžeme vypsat jen tehdy, když na ně máme finanční krytí," vysvětlil šéf státních hmotných rezerv Švagr.

Ministerstvo zemědělství, které určuje, jaké potraviny a v jakém množství by se měly nakoupit, přitom začíná mluvit o rezervě potravin až na 15 dnů. To by podle Švagra znamenalo sedm až osm miliard korun navíc.

Z pokladny úřadu Miroslava Tomana (za ČSSD) však peníze nejdou. „Peníze dostává SSHR ze státního rozpočtu," uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Ministerstvo financí odkázalo HN na krizové plány jednotlivých úřadů, tedy v případě potravin na ministerstvo zemědělství. „Ministerstvo financí nerozhoduje o tom, které z požadavků jednotlivých resortů budou splněny," sdělil Zdeněk Vojtěch z odboru vnějších vztahů ministerstva.

Správa státních hmotných rezerv byla nyní pod tlakem nejen kvůli nákupu potravin, ale také zdravotnických pomůcek kvůli pandemii koronaviru. Na ty dostala navíc 1,3 miliardy korun. Minulý týden dostala také 400 milionů navíc na potraviny, které by podle Švagra měly sloužit na nákup sušeného mléka.

Nicméně správa hmotných rezerv se dlouhodobě potýká kromě peněz s dalším problémem, kterým je nezájem firem o tendry. „Když něco nevysoutěžíme, tendr opakujeme," uvedl předseda úřadu.

Podle mlékaře, se kterým HN mluvily a který si nepřál být jmenován, nejsou tyto tendry pro firmy výhodné. „Nastavili podmínky, které nejsou ve vztahu k ceně mléka a pro nás jsou ztrátové," zdůvodnil mlékař.

S tím však Švagr nesouhlasí: „Firmy si nás nemohou plést s intervenčním fondem. To znamená nákup za vysoké ceny, když jsou ceny na trhu nízké."

JAKE POTRAVINY STÁT POPTÁVÁ

·    Sušené ptnotučné mléko: 3150 tun za 309,96 milionu korun v několika zakázkách.

·    Sušené odtučněné mléko: 3300 tun za 241,56 milionu korun v několika zakázkách.

·    Čočka velkozrnná loupaná: 250 tun za 16,95 milionu korun.

·    Konzervy vepřového masa ve vlastní šťávě: 120 tun za 16,2 milionu korun.

·    Paštiky v konzervě: 100 tun za 13,14 milionu korun.

·    Přírodní sýry: 220 tun za 4,24 milionu korun.

Poznámka: jde o vypsané tendry 5SHR od poloviny března 2020.