SLEDOVÁNÍ A ANALÝZA NÁKLADŮ A RENTABILITY CHMELE

Ing. Bohdana JANOTOVÁ, Ing. Marcela REMEŠOVÁ

Ústav zemědělské ekonomiky a informací v Praze

ABSTRAKT

Vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v období 2009-2017 ukazuje, že patří mezi nákladově nejnáročnější plodiny, jak z hlediska pracovních, tak materiálových nákladů. Rentabilita pěstování chmele je ovlivňována realizačními cenami, které jsou závislé na vývoji cen chmele na světovém trhu. V období 2009-2017 bylo pěstování chmele většinou ztrátové. Velké rozdíly v nákladech jednotlivých pěstitelů chmele dokazují, že existují rezervy v jejich racionálnějším vynakládání.

KLÍČOVÁ SLOVA

Vlastní náklady, realizační ceny, míra nákladové rentability, míra souhrnné rentability.

Materiál a metodika

Příspěvek vychází z dat Výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI. Údaje o nákladech a výnosech chmele jsou ve výběrovém šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI zpracovávány v nepřetržité časové řadě od roku 1997. Podrobněji jsou analyzovány náklady a rentabilita chmele v roce 2017 s meziročním srovnáním k výsledkům za rok 2016.

Všechny údaje onákladech členěné podle nákladových položek a vlastní náklady celkem jsou přepočteny na 1 ha sklizňových ploch. Pomocí hektarového výnosu se vlastní náklady celkem přepočítají na 1 t suchého chmele.

Údaje o nákladech jsou doplněny informacemi o celkových tržbách na 1 ha sklízených chmelnic, průměrných realizačních cenách na 1 t suchého chmele a míře nákladové rentability. Od roku 2004 se zpracovává také souhrnná míra rentability, která zahrnuje podpory poskytované zemědělským podnikům v rámci Společné zemědělské politiky EU.

Ve sledovaném období bylo v šetření zahrnuto 9-18 pěstitelů chmele.

1          VÝVOJ NÁKLADŮ, VÝNOSŮ A RENTABILITY CHMELE V OBDOBÍ 2009-2017

Sklizňová plocha chmelnic v důsledku sílící konkurence na trhu a změn v technologii výroby piva poklesla v roce 2017 proti roku 1997 zhruba o třetinu. V roce 2013 se dlouhodobý pokles ploch chmelnic zastavil na výměře 4 319 ha a od této doby se výměra každým rokem zvyšovala až na 4 945 ha v roce 2017.

Celkovou výměru sklízených chmelnic v ČR zahrnutých do šetření a podíl na celkové výměře sklízených chmelnic v ČR v období 2009-2017 ukazuje graf 1. Podíl Výběrového šetření na celkové výměře sklízených chmelnic v ČR se ve sledovaných letech pohyboval mezi 13,3–24,1 %, v roce 2017 činil 15,5 %.

Graf 1 – Vývoj výměry sklizňových ploch chmele v ČR, ve výběrovém šetření a podíl šetření na celkové výměře sklízených chmelnic v ČR

Pramen: Výběrová šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období 1997-2017, ÚZEI, ČSÚ

Z výsledků Výběrového šetření o nákladech a výnosech vyplývá, že souhrnná míra rentability dosahovala v letech 2009-2017 záporných hodnot. Náklady na 1 t suchého chmele úzce souvisejí s úrovní dosaženého hektarového výnosu. Při nízkých hektarových výnosech tak jsou náklady na 1 t výrazně vyšší, což byl u chmele případ let 2012 a 2015. Naopak v případě vysokého výnosu, jako tomu bylo v letech 2010 a 2016, náklady na tunu významně poklesly (tabulka 1).

Tab. 1 – Vývoj nákladů, výnosů, a rentability chmele v období 2009-2017

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků UZEI 2009-2017
Poznámka: dotace celkem zahrnují - SAPS, Top-Up, greening, přechodná vnitrostátní podpora zemedělská půda,
Přímá platba dle čl. 68, VCS chmel, Top-Up Coupling, Top-Up decoupling, PVP chmel, Zelená nafta pro RV, Podpora pojištění RV

V období 2009-2017 se vlastní náklady celkem na 1 ha sklizňových ploch chmelnic pohybovaly v rozpětí 210,7-283,5 tis. Kč a jejich vývoj v jednotlivých letech mírně kolísal s tendencí k růstu. V roce 2017 byly náklady na 1 ha sklizňových ploch o 33,3 % vyšší než v roce 2009. Na zvýšení vlastních nákladů celkem na 1 ha sklízených chmelnic v roce 2017 proti roku 2009 se nejvíce podílely ostatní přímé náklady a služby (růst o 93 %), náklady pomocných činností (o 58 %) a pracovní náklady (s růstem o 45 %).

Průměrný hektarový výnos za období 2009-2017 se pohyboval mezi 1,0-1,67 t/ha.
I přes výrazné kolísání hektarových výnosů v jednotlivých letech se celkově projevuje tendence jejich růstu.

Spolu s celkovými náklady na 1 ha sklízených chmelnic ovlivňovaly hektarové výnosy významně úroveň vlastních nákladů na 1 t suchého chmele. Nejnižší vlastní náklady suchého chmele byly vykázány v roce 2010, kdy zejména vlivem vysokého hektarového výnosu, který dosáhl 1,41 t/ha, činily 150 723 Kč/t. Naopak nejvyšší byly v roce 2012, kdy při hektarovém výnosu 1,00 t/ha suchého chmele dosáhly hodnoty 245 895 Kč/t.

V jednotlivých letech sledovaného období 2009-2017 se realizační ceny ve výběrovém šetření pohybovaly v rozpětí 135-209 tis. Kč/t suchého chmele. Výkyvy realizačních cen byly ve srovnání s vývojem vlastních nákladů vynaložených na 1 t suchého chmele o něco nižší. K růstu a stabilitě ceny také přispěl zápis označení Žateckého chmele do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Nařízení komise ES ze dne 8.5. 2017) a také větší poptávka po jemně aromatickém chmelu v souvislosti s rozvojem minipivovarů. Na cenu chmele také působí úroveň produkce a vysoká konkurence v pěstování vysokoobsažných odrůd chmele.

Záporná nákladová míra rentability v letech 2009-2015 vypovídá o skutečnosti, že realizační cena nepostačovala k pokrytí vlastních nákladů výrobku. Nejnižších hodnot nákladové rentability bylo dosaženo v roce 2012, kdy dosahovala -42,2 %, a to zejména vlivem výrazného zvýšení vlastních nákladů suchého chmele (tabulka 1). Ani zohlednění poskytovaných podpor nestačilo v některých letech sledovaného období k dosažení kladné míry souhrnné rentability. K výraznému zlepšení ekonomiky došlo od roku 2016, kdy bylo dosaženo zisku i bez podpor vzhledem k dosaženému výnosu a ceny.

Jedním z významných faktorů, který ovlivňuje výnosovou stabilitu a kvalitu chmele je věková struktura porostů chmele. Optimální doba porostů je 10-12 let. Poměrně vyhovující věkovou strukturu má Žatecká oblast (62,7 % do 15 let). V ČR je však více jak 70 % konstrukcí starších 20 let. Pomalé tempo obnovy je spojeno s vysokými investičními náklady.

Tab. 2 Věková struktura porostů chmele podle stavu k 20.8. 2017 (ha) 
Pramen: ÚKZÚZ

Tab. 3 Věková struktura konstrukcí chmele podle stavu k 20.8. 2017 (ha) 
Pramen: ÚKZÚZ

2          NÁKLADY, VÝNOSY A RENTABILITA CHMELE V ROCE 2017

V roce 2017 došlo v porovnání s rokem 2016 k růstu vlastních nákladů výrobku chmele, průměrná realizační cena ve výběrovém šetření dosáhla 209 233 Kč/t suchého chmele a proti roku 2016 se zvýšila o 6 987 Kč/t, přesto došlo k meziročnímu poklesu nákladové míry rentability z důvodů meziročního poklesu výnosu, který negativně ovlivnil vývoj nákladů na 1 t chmele (tabulka 1).

Největší podíl na celkových nákladech chmele (na 1 ha) zaujímaly v roce 2017 pracovní náklady. Chmel patří mezi pracovně nejnáročnější plodiny pěstované u nás. Vysoká potřeba ruční práce, vyžadující zvýšené zaměstnávání sezonních pracovníků, je spojena především s jarními pěstebními pracemi, naproti tomu náročné sklizňové práce jsou prováděny s využitím moderní zemědělské techniky, již přímo obsluhují kmenoví pracovníci zemědělských podniků.

Podíl celkových mzdových a osobních nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění v roce 2017 činil 37 % z celkových vlastních nákladů chmele, z toho téměř čtyři pětiny zaujímaly přímé pracovní náklady. Meziročně došlo v šetřeném souboru respondentů k poklesu pracovních nákladů o -8 % na 1 ha sklízených chmelnic.

Pokles pracovních nákladů byl ovlivněn nižším hektarovým výnosem proti roku 2016, a z toho vyplývajícími nižšími náklady při sklizni a posklizňové úpravě chmele. Strukturu nákladů chmele v roce 2017 podle nákladových položek názorně ukazuje graf 2.

Graf 2 – Struktura nákladů chmele v roce 2017 

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v roce 2017, ÚZEI

Podíl přímých materiálových nákladů celkem v roce 2017 činil 18,4 % z celkových nákladů. Přímé materiálové náklady celkem zahrnovaly především náklady na ostatní přímý materiál (zejména drátky a ostatní materiál na opravy) a prostředky ochrany rostlin. Podobně jako v předcházejících letech byl nepatrný podíl nákladů na sadbu, což je ovlivněno stářím chmelnic, ve kterých se prázdná místa po vyhynulých keřích již málo podsazují.

Při hledání možností úspor nákladů chmele by se měli pěstitelé zaměřit zejména na pracovní náklady a ostatní přímé náklady a služby. Vzhledem k vysokému podílu těchto položek v celkových nákladech chmele může mít jejich případné snížení nejvyšší dopad na pokles celkových nákladů.

Jedním z faktorů, které významně ovlivňují ekonomiku pěstování chmele, je intenzita výroby. S růstem hektarových výnosů se obvykle projevuje růst vlastních nákladů celkem na 1 ha sklizňové plochy. Zvyšují se mzdové náklady a intenzifikační vklady. V roce 2017 se to potvrdilo především u nákladů na hnojiva a na prostředky ochrany rostlin. Avšak vzhledem k malému počtu respondentů v jednotlivých intervalech podniků podle hektarových výnosů chmele se trend růstu nákladů na
1 ha sklízených chmelnic s růstem intenzity výroby u některých nákladových položek neprojevil jednoznačně, tabulka 4.

Zvyšování zejména intenzifikačních nákladů nebylo efektivní, celkové náklady na
1 ha rostly větší měrou než průměrné hektarové výnosy a jednotkové vlastní náklady na 1 t chmele tak rostly. Například v intervalu hektarových výnosů do 1,30 t/ha činily vlastní náklady suchého chmele 97,7% průměrných nákladů šetření, v intervalu nad 1,60 t/ha to bylo 102,9 % průměrných nákladů šetření.

Záporná míra nákladové rentability se projevila v intervalu nad 1,60 t/ha. Souhrnná míra rentability byla kladná ve všech intervalech hektarových výnosů, nejlepší míry souhrnné rentability bylo dosaženo v intervalu hektarových výnosů do 1,3 t/ha.

V úrovni nákladů a rentability jednotlivých respondentů šetření se mimo dříve popsaných vlivů významně projevuje také rozdílný přístup jednotlivých pěstitelů chmele k hospodaření a úroveň agrotechniky, které se promítají do ekonomiky pěstování chmele.

Tab. 4 – Náklady, výnosy, a rentability chmele v závislosti na hektarových výnosech v roce 2017 

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v roce 2017, ÚZEI

V roce 2017 se individuální podnikové náklady pohybovaly v rozpětí 182 599-368 238 Kč na 1 ha sklízených chmelnic. Rozpětí hektarových výnosů dosáhlo v jednotlivých podnicích 1,09-1,67 t/ha a individuální vlastní náklady suchého chmele se v roce 2017 pohybovaly v rozmezí 137 705-227 563 Kč/t suchého chmele.

V souboru šetřených pěstitelů chmele se průměrné realizační ceny jednotlivých podniků v roce 2017 pohybovaly v rozpětí 177 178-223 744 Kč/t suchého chmele.

Tab. 5 – 1. část - Vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v období 1997-2006 

Tab. 5 – 2. část - Vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v období 2007-2017 

ZÁVĚR

Výsledky výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2017 ukazují, že jednotliví pěstitelé by mohly vzhledem k existujícím rozdílům v individuálních vlastních nákladech na 1 ha sklízených ploch chmelnic optimalizovat vlastní náklady, a tím vytvářet jeden z předpokladů pro zlepšení ekonomiky pěstování chmele.

Při hledání možností úspor v nákladech a zvyšování efektivnosti pěstování chmele by pěstitelé chmele mohli zaměřit pozornost na pracovní náklady. Vzhledem k vysokému podílu na celkových nákladech chmele může mít snížení pracovních nákladů nejvyšší dopad na pokles celkových nákladů. Chmel patří mezi pracovně nejnáročnější plodiny u nás pěstované, na 1 ha jeho výměry je potřeba více než dvacetinásobek celkového pracovního vstupu na 1 ha pšenice (a více než pětinásobek přímých materiálových nákladů). Vysoká potřeba ruční práce, vyžadující zaměstnávání především sezonních pracovníků, je spojena především s jarními pěstebními pracemi. Přetrvávající nedostatečná nabídka pracovní síly v ČR se v některých případech projevuje nedostatečnou kvalitou odváděné práce, a také nemožností získat potřebný počet poptávaných pracovníků, což v tomto sektoru zvyšuje významně nároky na zahraniční pracovní sílu. Dosud se nepodařilo zmechanizovat zavěšování chmelovodičů a zavádění chmelových výhonů na ně, které se musí provádět ručně. Modernizace strojů by tedy mohla být určitým východiskem.

Fluktuace realizačních cen bylo o něco nižší než u vlastních nákladů chmele. K růstu a stabilitě ceny přispěl jak zápis označení Žateckého chmele do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Nařízení komise ES ze dne 8.5. 2017), tak větší poptávka po jemně aromatickém chmelu v souvislosti s rozvojem minipivovarů. Na cenu chmele také působí úroveň produkce a vysoká konkurence v pěstování vysokoobsažných odrůd chmele.

PREZENTACE ze dne 12.3. 2019 v Žatci

Sledování a analýza nákladů a rentability chmele
Bohdana Janotová
Ústav zemědělské ekonomiky a informací v Praze

Vstupní data

• z výběrových šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI 

• sběr dat za všechny zemědělské, nezemědělské, pomocné a režijní výkony v podniku 

• kontrola úplnosti rozpuštění všech nákladů podniku na výkony 

• 220-280 podniků s vnitropodnikovým účetnictvím,

z toho 9-18 producentů chmele 


Metoda a postup zpracování

• metoda kalkulace úplných vlastních nákladů
• kalkulační jednice

    Kč/ha sklízených chmelnic

    Kč/t suchého chmele

• výnosy = tržby + přímé platby a doplňkové národní platby
• míra rentability ve dvou variantách:

    NMR = (RC-N)/N*100


    SMR = (RC+D-N)/N*100

Vývoj výměry sklizňových ploch chmele ve výběrovém šetření

Vývoj nákladů a výnosů chmele v období 2009-2017

Vývoj nákladů a výnosů chmele včetně podpor v období 2009-2017

Vývoj rentability chmele v období 1996-2017

Vývoj přímých plateb a doplňkových národních plateb chmele v období 2004-2017

Vývoj struktury nákladů chmele 2009-2017

Náklady a výnosy chmele v členění podle hektarových výnosů v roce 2017

Struktura nákladů chmele v členění podle hektarových výnosů v roce 2017

Náklady a výnosy chmele v roce 2017 a předpoklad pro rok 2018

Náklady a výnosy chmele v roce 2017 a předpoklad pro rok 2018

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. POLÁČKOVÁ, J. a kol. Metodika kalkulací nákladů a výnosů v zemědělství. Praha: ÚZEI, 2010. ISBN 978-8086671-75-8.

KONTAKT

Ing. Bohdana Janotová,
Ústav zemědělské ekonomiky a informací v Praze, pracoviště Zlín
Zarámí 88,
760 01 Zlín

Telefon: +420 724 571 953

E-mail: janotova.bohdana@uzei.cz
Web: www.uzei.cz