REGULACE NAKLÁDÁNÍ SE ZEMĚDĚLSKOU PŮDOU ČR VE SROVNÁNÍ S OKOLNÍMI STÁTY

1)    STRUČNÝ POPIS SITUACE

Nikde v okolních zemích není trh se zemědělskou půdou zcela neregulovaný tak, jako v ČR. Jen svobodný trh se nestačí vypořádat s otázkou diskriminace, přístupu a kontroly nad skutečným zemědělským využíváním (produkce potravin) půdy. Při přijetí regulačního zákona (Kubačák, 2015) je nutné prokázat veřejný zájem - samozřejmě ne zájem EU či okolních států, ale ČR!!!

2)    POSTAVENÍ ČR

a)    Podíl pronajaté půdy - 80% (Slovensko 90 %, ČR 78 %, Francie 75 %, Německo 60 %, Litva 50 %, Chorvatsko 45 %, Švédsko 40 %, Anglie 35 %, Polsko 30 %, Irsko 25 %)

Graf č.1

b)    Regulace vlastnictví a nájmu půdy

Graf č.2

V ČR téměř neregulováno na rozdíl od Polska, Maďarska, Slovenska, Francie, Rakouska, Nizozemí (Voltr, 2015).

3)    PRÁVNÍ USPOŘÁDÁNÍ REGULACE TRHU A NAKLÁDÁNÍ SE ZEMĚDĚLSKOU PŮDOU V OKOLNÍCH ZEMÍCH

a)    Cíl správních orgánů pro otázky zemědělské půdy v okolních státech:

Nizozemí - rozvoj zemědělství, Maďarsko - rozšíření podniků střední velikosti, Dolní Rakousko - vlastnictví půdy zemědělci, Horní Rakousko - ochrana před spekulativními nákupy půdy, Dánsko -zemědělec = vlastník půdy, Německo - zlepšení agrární struktury, Francie - podpora mladých, podpora místní ekonomiky, Polsko - cíl farmy do max. 300 ha, Slovensko - ochrana před spekulacemi.

b)    regulace 1: Omezení právnické osoby, souhlas s nájmem, regulace ceny, výhody pro příbuzné, výhody pro stát

Zajímavá je situace např. V Německu, kde je nutný souhlas státu (Grottke, 2015) s prodejem, je zde stanovena hranice ceny (maximální). Souhlas s prodejem je nutný u všech zkoumaných států mimo Dánsko, Polsko, Belgii a samozřejmě ČR. Souhlas s prodejem je tak ve všech státech mimo těch, kde vysoký podíl vlastní půdy, jako je např. Polsko (tabulka č.1).

Tabulka č. 1

c)    Regulace 2: Požadavek nedělení parcely. Přednostní nabývání - ve veřejném zájmu, spoluvlastníkem, veřejnou správou. Předkupní právo -zemědělec, soused, mladý obyvatel a zemědělec.

Zásadní je opět ten poznatek, že trh regulován předkupním právem je ve státech, kde je vysoký podíl pronajaté půdy (destabilizační faktor zemědělské výroby = vysoký podíl pronajaté půdy). Ve státech s vysokým podílem vlastnictví (Dánsko, Polsko) není předkupní právo. Jinak ve všech státech  bez rozdílu je řešena otázka přednostního nabývání minimálně na úrovni spoluvlastníka (viz. neregulovaná situace v ČR dle NOZ) nebo nabývání veřejnou správou (například pro stavbu dálnic atd. - situace v ČR taktéž absolutně neregulovaná). Zajímavá je opět situace okolních ekonomik EU s velmi vysokým HDP (Německo, Rakousko, Francie, Nizozemí, Belgie) kde je zákonné předkupní právo, to znamená přelévání  kapitálu do zemí bez regulace (ČR) a destabilizace trhu se zemědělskou půdou, zde je dokonce i Rumunsko na tom lépe než ČR, neboť má předkupní právo nájemce (tabulka č.2).

Tabulka č.2

d)    Regulace 3: Souhlas s nájmem (pachtem), požadavek na zemědělské odborné vzdělání, osvobození do limitované výměry

Opět nejzajímavější je omezení nakládáním se zemědělskou půdou týkající se nájmů (pachtu v terminologii ČR), kde většina zemí tuto regulaci má, zejména pak opět země, kde je  velký podíl pronajaté půdy. Za zmínku opět stojí Německo, Rakousko, Francie, což jsou země s násobně větším HPD, než ČR. To opět znamená potencionální možnost migrace kapitálu a destabilizace trhu se zemědělskou půdou v ČR. Regulace nájmu není naopak v zemích s vysokým podílem vlastní půdy (Polsko). Země zcela neregulované jsou Rumunsko a bohužel i ČR, což je poněkud smutné srovnání. Většinový je požadavek vzdělání uživatelů zemědělské půdy s vyjímkou Belgie a samozřejmě zcela neregulovaných států s volným trhem zemědělské půdy, jako Rumunska a ČR, což je opět smutné společenství (HDP ČR násobně větší než Rumunska). Velmi logická je opět minimální výměra, pod kterou se regulace neuplatňuje. Jedná se např. o pozemky stavební atd. (Nizozemí pod 0,5 ha). Zajímavá je podmínka Maďarska na maximální výměru farmy -FO- 300 ha, družstvo - 1200 ha, max. však 1800 ha, dále pak maximální výměra farmy v Polsku na 300 ha (tabulka č.3).

Tabulka č. 3

4)    STAV REGULACE TRHU A UŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ČR, OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO  PŮDNÍHO FONDU

Státní orgány ČR, které jsou pověřeny zákonnou ochranou zemědělské půdy mají roztříštěné pravomoci (MZe ČR x MŽp ČR) a ačkoliv je ochrana půdy formálně deklarována a zemědělcům jsou stále navyšovány povinnosti při její správě a užívání (rozšíření protierozní ochrany z 25 % na 45 % plochy výměry  zemědělské půdy, nová ochranná pásma, ekologické funkce atd.), tak fakticky zemědělská půda je chráněna stále méně - snížení či úplné odstranění poplatků za vyjmutí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

Vlastníci zemědělské půdy v ČR nemají žádnou zákonnou povinnost ji využívat v souladu s jejím hlavním určením, což tedy znamená k aktivní, odborné, trvale udržitelné zemědělské výrobě buď sami nebo prostřednictvím aktivního zemědělce - nájemce (pachtýře) jako v jiných zemích a nejsou k tomu zákonnou úpravou motivováni, v ČR tato neexistuje. Vlastník zemědělské půdy v ČR nemá žádnou zákonnou povinnost  dbát  s péčí řádného  hospodáře o stav zemědělské půdy, aby tato nebyla poškozována, degradována, znehodnocována a měněna účelově na jiné kultury a druhy užívání, které lze snadno  zpeněžit a vyvést mimo zemědělskou výrobu. Tyto povinnosti se snaží státní orgány velmi urputně delegovat (sankce, zákazy, dotační programy) na uživatele - nájemce (pachtýře), ale uživatel nemůže mít nikdy více práv a povinností, než vlastník, proto je také tato snaha předurčena k neúspěchu. Předkupní právo k zemědělské půdě v žádné podobě v ČR neexistuje, regulace nájmů taktéž, žádné jiné další regulační prvky  výše uvedené v ČR neexistují. Tato situace staví ČR na úroveň nejméně rozvinutých zemí EU, Afriky se všemi negativními důsledky

5)    ZÁVĚR

a)    Ve všech bezprostředně okolních státech, které mají násobně větší  nebo alespoň stejný HDP než je ČR a stejný nebo podobný podíl pronajaté půdy je trh (předkupní právo, souhlas s prodejem) nebo nakládání se zemědělskou půdou (souhlas s nájmem) regulováno (Německo, Francie, Rakousko, ale i Slovensko). Jedná se o velmi vyspělé tržní ekonomiky a není patrné, že by tato regulace byla něčím, co je s podmínkami svobody nakládání s majetkem, svobodné tržní a vyspělé ekonomiky neslučitelné a nefunkční, spíše naopak.

b)    Státy se strukturou podstatně menšího podílu pronajaté půdy a vysokého podílu půdy vlastní (Polsko, Dánsko, Belgie) již nepotřebují takový stupeň regulace), takže některé regulační prvky zde chybí, ale další naopak plně využívají (Polsko, Belgie - předkupní právo nájemce).

c)    Situace ČR je naprosto tristní, žádné regulace nejsou a dokonce i státy s podstatně menším HDP je mají (Rumunsko, Slovensko - předkupní právo). Výsledkem je a ještě více bude destabilizace trhu se zemědělskou půdou v ČR a přesun vlastnictví zemědělské i nezemědělské subjekty zahraničního původu, což způsobuje spekulativní kapitál a dále i zahraniční toky kapitálu, kde v domovských zemích podléhá nákup půdy přísné regulaci a v ČR je nákup půdy zahraničními subjekty, ale i nezemědělskými subjekty naprosto neomezen.

7)    LITERATURA

1.    Voltr, V. - Základní podmínky trhu se zemědělskou půdou v ČR a ve vybraných sousedních zemích - in Workshop Vlastnictví a užití zemědělské půdy v podmínkách ČR, 7.10. 2015

dostupné na:

https://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/voltr_151001.pdf

2.    Grottke, E. - Informace o zemědělské podnikatelské struktuře, právní předpisy půdy ve Svobodném státě Sasko a vybrané výsledky z uplatňování správy - in Workshop Vlastnictví a užití zemědělské půdy v podmínkách ČR, 7.10. 2015

dostupné na:

https://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/grottke_151001.pdf

3.    Kubačák, A. - Posouzení vlastnického práva k půdě a vztah k veřejnému zájmu - in Workshop Vlastnictví a užití zemědělské půdy v podmínkách ČR, 7.10. 2015

dostupné na:

https://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/kubacak_151001.pdf