Napsali o nás: Reportáž o chmelovém jamkovači JCH - 4

"Vymysleli zlepšovák: díry pro chmel vrtají čtyřikrát rychleji."

Chrášťany – Velkou úsporu času a ulehčení práce lidem při výsadbě chmele přinesl nový jamkovač chmelový JCH – 4 poháněný traktorem. Právě takový stroj můžete v těchto dnech zahlédnout ve chmelnicích Zemědělské společnosti Chrášťany.

 Stroj dokáže při jedné operaci vyhloubit hned čtyři jamky pro chmelové sazenice během deseti až devatenácti sekund. Takže vlastně pracuje nejméně čtyřikrát rychleji než běžně používané jamkovače. Ty během jedné operace vyvrtají pouze jednu jamku. Traktor u nich pohání pouze jeden vrták. Vedle traktoristy s ním někdy musí pracovat ještě jeden pracovník, který stroj pomáhá ovládat zvenku.

S novým jamkovačem dva lidé obslouží čtyři vrtáky a za jednu osmihodinovou směnu připraví díry pro sazenice nejméně na 0,75 ha. Vrtání je navíc kvalitnější. Dříve úhel vrtání ručně reguloval člověk chodící za traktorem. Nyní je úhel vrtání přesně nastaven umístěním vrtáku na konstrukci.

Jamkovač chmelový JCH- 4 vymyslel tříčlenný dobře sehraný realizační tým: zaměstnanci Miloslav Klas mladší, Ivan Konopásek a brigádník Jiří Lichovník. Nápad podle jejich slov přišel snadno. „Loni jsme si vyzkoušeli jak se vrtají díry jedním vrtákem a ani jednomu se to nelíbilo. Znamenalo to vyhloubit tři a půl tisíce děr na jednom hektaru. Přicházely různé nápady. Čtyři vrtáky najednou už kdysi někdo vyráběl. My jsme to jen vylepšili," popisoval Miloslav Klas mladší. Našel ve čtyřicet let staré chmelařské knížce obrázek podobného stroje a pak si ho vylepšili po svém.

„Některé prvky mají více funkcí než ty původní. Například s naším jamkovačem se dá odbočovat od sloupu bez pracného přejíždění. Nejvíce jsme na něm pracovali tak tři týdny před sázením. Takže je to úplně čerstvý stroj. Samozřejmě provoz ukázal, že je na něm ještě co zlepšovat," přidal se Ivan Konopásek.
Vrtáky ovládá obsluha sedící na jamkovači hydraulicky buď nahoru a dolu nebo do stran. To v případě, pokud vrták narazí například na starý kotevní kámen nebo jinou překážku. Obsluha pak vrtáky vytáhne ze země a posune až o čtyřicet centimetrů vpravo či vlevo.

U stroje je rovněž možné buď jeden vrták přidat, nebo naopak ubrat. To se osvědčí zejména u nových výkonnějších hybridů chmele, protože se pěstují ve větším sponu a tedy méně hustě. V Chrášťanech se osvědčila rozteč 3 metry krát 0,95 až 1 metr.

Chmel se sází do hloubky minimálně 35 centimetrů. Jamkovač může vyhloubit díru až do sedmdesáti centimetrů. Jejich šíře se pohybuje podle druhu vrtáku od osmnácti do třiceti centimetrů. Dostatečně veliká jamka je dvakrát až třikrát širší než kořenový systém sazenice. V tomto případě je to dostačující. Se sázením do větší hloubky mají v Chrášťanech velmi dobré zkušenosti, jak potvrdil Miloslav Klas: „V zemině se vytvoří určitá podorniční podlaha, která se při hlubším kypření kypřiči rozruší, ale kypření nezasáhne celou plochu půdy, protože pracovní tělesa kypřiče jsou od sebe vzdálena zhruba sedmdesát centimetrů. Hlubším vrtáním se většinou dostaneme do krásné strukturní zeminy. Tím se kořen zasazené rostliny dostane rychle do hloubky, což je u chmele žádoucí. Další stimulace rostliny je přihnojení komplexním hnojivem do každé jamky."

Postup sázení je jednoduchý: přidá se hnojivo. Jamka se zčásti zasype sypkou zeminou. Na tuto vrstvu se posadí kořenáč. Podrží se deset až patnáct centimetrů od povrchu země a zasype se. Horní okraj kořenáče má být deset až patnáct centimetrů od povrchu země. Zemina si v jamce sedne a tím se vytvoří miska, ve které se drží voda. Ta se postupně dostane až k rostlině.

„Tím jsme na jaře měli až stoprocentní vzcházivost kořenáčů. Kořenáče se nesmí takzvaně „utopit." To znamená, že je třeba dohlédnout na pracovníky, aby sazenice nedávali příliš hluboko. Brigádníci proto berou prémie až za vzešlé rostliny, to znamená příští rok na jaře. Za hodinu lidé vysází padesát kořenáčů. Za osm hodin minimálně čtyři sta. Sázení chmele je velmi důležité, protože chmelnice rodí patnáct až dvacet let," poznamenal Klas.
Velkým problémem při práci jsou nahodilé kameny, na které vrtáky narážely. I to už v Chrášťanech vychytali. V rizikových místech chmelového bloku před jamkovačem jde pracovník a kovovou sondou píchá do země jako při hledání lidí pod lavinou. Pokud narazí na kámen, místo označí. Obsluha jamkovače se posunutím vrtáku v řádku kamenu vyhne.

Značkovací kára
Dalším vynálezem z dílny z počátku jen dvoučlenného realizačního týmu Zemědělské společnosti Chrášťany je značkovací kára ZK-16. Tato, na první pohled trochu podivná věc, lidem ušetří mnoho kilometrů nachozených v nerovné chmelnici, natahování dlouhého provázku, vyměřování metrem a poponášení těžkého pytle s pilinami. Tak se totiž běžně vyznačují ve chmelnici místa pro sázení chmelových sazenic. Zdánlivě jednoduchá věc, ale řádky s babkami musí být ve chmelnicích rovné, jako když střelí, kvůli pozdějšímu přiorávání a další agrotechnice.

Přesné značení a následné sázení umožňuje značkovací kára. Jako základ při její výrobě posloužila stará chmelová kára. Na ní je na kovovém rámu připevněno dvakrát osm rour, stejných jako se používají na odvedení odpadu v přesné vzdálenosti výsadby rostlin. Obsluha pak stojí na káře za traktorem a rourami sype piliny na místa výsadby. Přesné najetí káry mezi chmelniční sloupy umožňuje posun rámu doprava a doleva.

Vlastní iniciativa
Oba stroje byly vyrobeny s minimálními náklady a s využitím dostupných náhradních dílů. Realizační tým je vytvořil ze své iniciativy na základě vlastních zkušeností. „Zaměstnanci se do vymýšlení pustili sami. Nemusel jsem jim nic přikazovat, a to je na tom to nejcennější," zkonstatoval Miloslav Klas s tím, že vymýšlet stroje je nutí situace na trhu.

Chmelařská výroba se za dvacet let zredukovala v ČR z deseti tisíc hektarů až na čtyři tisíce. Počet pěstitelů chmele v ČR dosahuje stovky. Tím pádem nejsou chmelaři pro výrobce dostatečně velkou kupní silou. Nevyplatí se například vyrábět v ČR (Zetor) speciální traktor do chmelnic. Proto chmelaři část mechanizace shánějí v Německu. Vše však není do našich podmínek vhodné. Některé stroje si kupují v provedení pro vinaře, nebo si je vyrábějí sami.
„Vývoj mechanizace totiž skončil někdy v roce 1992, kdy ho ještě podporoval stát. Nyní se chmelařský institut zabývá pouze šlechtěním sadby a agrotechnikou a ne vývojem mechanizace. Chmelařské družstvo s chmelem obchoduje, staví konstrukce, ale mechanizací se rovněž v plném rozsahu nezabývá, proto si chmelaři musí pomoci sami," hodnotil situaci Miloslav Klas. Proto v Chrášťanech chtějí s vývojem nových strojů pokračovat a nabízet je dalším chmelařům.

Další nápady
Dalším nápadem je např. rigolovací pluh pro velmi hlubokou orbu před zakládáním chmelnic i vinic a hloubkový kypřič s hnojením do hlubších vrstev půdy. Vedle značkovací káry a jamkovače chmelového v Chrášťanech vylepšili na Rakovnicku již dlouho používaný přiorávací smyk do chmelnice, který už kompletně několikrát vyrobili a slouží i dalším chmelařům z celé ČR.
Značkovací káru si kolegové chmelaři zatím jen vypůjčili a jsou s ní spokojeni.

Výsadba chmele
V letošním roce zasázejí v Zemědělské společnosti Chrášťany čtyři až pět hektarů chmele, příští rok plánují zhruba stejně. Z celkové výměry pětadvacet hektarů by tu měli podle zavedených pravidel obnovovat každý rok pět procent ploch, tedy asi 1,25 ha. Protože je po chmelu větší poptávka a prodává se za dobrou cenu, obnovují více.

„Chceme dosáhnout mírně větší plochu než nyní máme, to znamená, že postavíme i nové chmelnice. Více neplánujeme, protože případná neúroda by příliš ohrozila naši ekonomiku. A protože jsme na okraji žatecké oblasti, dá se propad výnosů více očekávat," vysvětloval Miloslav Klas. Nové chmelnice se zakládají v lokalitách, kde před útlumem výroby chmele přibližně po roce 1997 už byly.
Chmelové polohy jsou jasně dané přírodními podmínkami, zejména půdními.
 

rakovnicky.denik.cz/podnikani/vymysleli-zlepsovak-diry-pro-chmel-vrtaji-ctyrikrat-rychleji-20151029.html