Napsali o nás: "Déšť komplikuje žně. Zemědělci se obávají o kvalitu zrna"

Stejně tomu bylo i v zemědělské společnosti Chrášťany, kde sekali ozimou pšenici až do půl třetí do rána, kdy začalo pršet. Sklidili přes sto hektarů. Pod střechou tak mají za jeden den sklizně ozimé pšenice zatím jednu třetina plochy celkové výměry. Během pátku pak spadlo celkem 34 mm srážek. Podle ne příliš příznivého vývoje počasí, se nedalo říci, kdy se kombajny na pole vrátí. Včera se ale vyčasilo, takže kombajny vjely ve dvě odpoledne do ozimé pšenice. Výnos ozimé pšenice se dá zatím spíše odhadnout, ale podle rekordního výnosu řepky by mohla sypat i pšenice. „Obavy máme spíše o to, abychom pšenici sklidili v požadovaných kvalitativních parametrech. To je v požadované vlhkosti a osivářské či potravinářské kvalitě. Pokud dosavadní ráz počasí potrvá, budeme rádi, když sklidíme do dvacátého, kdy začínají chmele," zkonstatoval Miloslav Klas ze Zemědělské společnosti Chrášťany. Žně v zemědělské společnosti Chrášťany odstartovaly 25. července. Zpoždění oproti minulým letům mají pět až šest dní, které se musí dohnat. „Do řepky jsme nejdříve nemohli, nebyla zralá. Porosty nedesikujeme, protože je to velmi citlivá operace, která může snížit výnos. Desikaci jsme použili jen na malých plochách. I tak byly rostliny do poslední chvíle zelené a asimilovaly. Významnější srážky spadly alespoň ke konci vegetace, jinak jarní měsíce duben a květen byli téměř beze srážek. Proto vychází i tak dobrý výnos. Řepka má velká semena a vysokou hmotnost tisíce semen," řekl Miloslav Klas. Zatím tu mají pod střechou kromě zhruba třetiny výměry ozimé pšenice celých 230 hektarů řepky, kterou sklidili během čtyř dnů, to znamená, že denně zvládli průměrně kolem šedesáti hektarů. Vlhkost se pohybovala většinou v rozmezí, které obchodníci požadují, takže se nemusela dosoušet. „Pouze zkraje byla vlhkost vyšší, takže jsme řepku dosoušeli, ale to bylo jen velmi malé množství. Vlhkost na poli jsme měřili několikrát denně, dokázali jsme odhadnout, v kolik hodin a v jaké lokalitě bude mít řepka optimální vlhkost a podle toho jsme naplánovali sekání. Jinak si sami děláme rozbory vlhkosti a kvality, jako jsou příměsi, nečistoty, potravinářské parametry, osivářské ukazatele každého sklizeného valníku, takže jsme schopni rozdělit, zpracovat a uskladnit sklizené produkty dle jejich vlastností," popisoval situaci Miloslav Klas a pokračoval: „Začínali jsme většinou ve tři i v pět hodin odpoledne. Pouze jednou jsme začali v deset ráno a to jsme zvládli asi osmdesát hektarů, což bylo 34 procent výměry za jeden den." Řepka letos sype výborně a firma dosáhla svého rekordu. Vychází 4,3 tuny po hektaru. Je to zatím lepší průměr než na Rakovnicku. V této chvíli je na Rakovnicku sklizeno 89 procent ploch s výnosem 3,65 tuny z hektaru. Dobrý výsledek Chrášťanští přičítají pěstování hybridů na většině výměry. Mají pouze jednu liniovou odrůdu a to jen asi na 6,5 hektarech. Dále k vyváženému hnojení hlavně základními živinami jako je fosfor, draslík, vápník a hořčík. „Obsahy těchto živin v půdě se snažíme zvyšovat nebo je harmonizovat. Myslím, že se na to v republice příliš nedbá, protože spotřeba čistých živin od roku 1992 klesla. Tato hnojiva se téměř nepoužívají. Asi před deseti lety jsme najeli na pravidelný systém vápnění a dosycování fosforem, draslíkem, hořčíkem i vápníkem. Řepka i ostatní plodiny na to velice příznivě reagují," mínil Klas.

Zdroj: rakovnicky.denik.cz/podnikani/dest-komplikuje-zne-zemedelci-se-obavaji-o-kvalitu-zrna-20160808.html