NEJASNÁ ZPRÁVA O BUDOUCNOSTI PĚSTOVÁNÍ LUSKOVIN V ČR (POLNÍ DEN LNU, KONOPÍ, KMÍNU A LUSKOVIN 
- 25. - 26.6.2014, ŠUMPERK).

1.    Úvod

Na základě  pozvánky Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin (AZPL - www.apzl.cz/) jsme se zůčastnili polního dne lnu, konopí a luskovin v areálu společnosti Agritec, výzkum, šlechtění, služby, s. r. o. v Šumperku (www.agritec.cz/new/). Budeme uvádět jen heslovité poznatky a poznámky, které nás zaujali a tím se omlouváme za neúplnost této krátké reportáže.

2.    Agritec s. r. o. - představení

Hlavní aktivity jsou popsány níže a na výše uvedených www stránkách společnosti. Zajímavostí  jsou také aktivity 100% dceřinné společnosti  Agritec Plant Research s. r. o., která se zabývá podobným předmětem činnosti. Společnosti se  velmi úspěšně účastní i mezinárodních výzkumných projektů. Těžištěm práce je udržovací a odrůdová šlechtitelská práce v oblasti luskovin, lnu, konopí a kmínu.

3.    Plochy luskovin, podpora pěstování luskovin EU, Polsko, ČR

Další část, která nás velmi zaujala a kterou tedy "přetiskujeme" v téměř doslovném znění je, tématika  ploch, podpory a perspektivy rozvoje luskovin ve světě, EU, Polsku a ČR.

3.1.    Luskoviny ve světě

Zajímavostí je nejednoznačné postavení sóji, která je statisticky evidována v olejninách, ačkoliv je to vikvovitá plodina. To přináší mírně omezenou vypovídací schopnost různých statistik, případně i dotačních podpor atd. Naše nejrozšířenější luskovina - hrách je ve světě minoritou, plocha sóji je dominantní, ale i v rámci EU by měla podstatně růst a tedy i v ČR.

EU se prostřednictvím "greeningu" hodlá věnovat podpoře vikvovitých zrnin, a tak v podstatě eliminovat dovozy, převážně GMO, sóji. Směrem a smyslem, kterým se bude ubírat podpora  vikvovitých zrnin v EU, je tedy  dosažení soběstačnosti v  sójovém zrnu, omezení dovozů GMO (GMO = geneticky modifikované potraviny a suroviny) a jeho případná náhrada možnými alternativami (hrách, řepkové pokrutiny). V neposlední řadě je smyslem podpory vikvovitých, i omezení spotřeby dusíkatých hnojiv, neboť vikvovité plodiny si dusík opatřují sami pomocí hlízkových bakterií (úspora na dusíkatých hnojivech na 1 ha činí tedy asi 100-150 kg č.ž. N, tedy přepočítána dle aktuální ceny na peníze to představuje cca 3000-5000 Kč/ha). V tomto opatření EU lze spatřovat v podstatě osvícenou činnost a nezbývá než vše podpořit (lepší ekonomika zemědělské výroby, snížení zátěže životního prostředí, potravinová bezpečnost).

3.2.    Luskoviny v EU, ČR

Největší tradice, nejlepších výsledků je dosahováno ve Francii, kde  je průměrný výnos kolem 4 t/ha (dosahují i přední podniky v ČR). Naopak extenzivní je pěstování luskovin ve Španělsku  s výnosem kolem 0,8 t /ha. Nárůst ploch je v poslední době  registrován v Polsku a situace v ČR je neradostná, plocha se z rozsahu asi 70 000 ha v devadesátých letech 20. století snížila na rozsah asi 17 000 ha.

3.3.    Pěstování luskovin a podpora pěstování v Polsku

Polsko bylo v minulosti vždy čistým dovozcem luskovin (z ČR dovoz cca 20 000 t hrachu) ať už  pro lidskou potřebu, či pro výrobu krmných směsí. Tato situace se radikálně mění v posledních třech letech, kde polská vláda, která cíleně podporuje své zemědělce a svoje zemědělství jako strategický sektor národního hospodářství (mimo jiné je podporován hlavně vlastní zbrojní průmysl, zbrojní výrobu zabezpečují prosperující státní podniky - srovnej s ČR - cílená likvidace obranného a zbrojního průmyslu, armáda v troskách...).

Dále uvádíme jen dotační pravidla, která platí v Polsku na pěstování luskovin:

4.    Novinky v odrůdové skladbě

5.     Kmín - současný stav pěstování v ČR

6.    Prohlídka pokusných parcel