03.12.2023 17:14
Hodnocení jemné aromatické odrůdy chmele Saaz Shine
Chmelařský institut s.r.o., Kadaňská 2525, 438 01 Žatec, Czech Republic
Výzkumný ústav pivovarský a sladařský
Publikováno online: 15. října 2022
KVASNÝ PRŮMYSL
Kvasny prumysl (2022) 68: 642–646
https://doi.org/10.18832/kp2022.68.642
ABSTRACT
Odrůda Saaz Shine byla registrována v roce 2019. V letech 2017 až 2021 byla testována ve dvou oblastech Chrášťany (bez závlah) a Stekník (se závlahou). Průměrný výnos chmele ve Stekníku je 2,62 t/ha a v Chrášťanech 2,54. t/ha. Nebyl stanoven žádný průkazný rozdíl ve výnosech. Průměrný obsah alfa hořkých kyselin byl v Chrášťanech 4,67 % a ve Stekníku 3,18 %,bylo zjištěno, že je obsah alfa hořlých kyselin v Chrášťanském Žatci prokazatelně vyšší než ve Stekníku. V chrášťanském chmelu (0,65 g/100 g) je průkazně vyšší obsah silic než ve Stekníku (0,34 g/100 g), složení silic se však průkazně neliší. Vůně chmelových šišek z obou oblastí je totožná. Jejich středně intenzivní vůni lze popsat jako jemně chmelovou s nádechem ovoce a citrusů na pozadí.
Klíčová slova: hop; Humulus lupulus L.; odrůda; výnosk; chmelové pryskyřice; chmelové silice
1 ÚVOD
Šlechtění jemného aromatického chmele má v České republice dlouholetou tradici. První klonovou selekci provedl Kryštof Semš z Vrbice u Roudnice v úštěcké populaci v roce 1853 a Semš zde nesl pozitivní selekci ve svém chmelovém porostu. Přesto je to Doc. Karel Osvald, který je zakladatelem moderních šlechtitelských metod. Uplatnil klonovou selekci v původním regionálním porostu chmele a zajímal se o selekci klonů od roku 1927. České šlechtění chmele díky jeho dlouholeté snaze získalo tři klony, které byly po šlechtiteli nazvány jako Osvaldův klon 31, Osvaldův klon 72 a Osvaldův klon 114 (Fric, 1992). Klony dnes pokrývají 90 % celkové plochy pěstování chmele v ČR. Hybridizace, tedy křížení, se ve chmelařství začala uplatňovat od 60. let 20. století (Neve, 1991). Šlechtění jemného aromatického chmele je založeno na křížení Žateckého poloranného červeňáku s genotypy, které pocházejí z ŽPČ a přenášejí jemně aromatické znaky na své potomky. Díky tomu byl v roce 2010 registrován Saaz Late, pěstovaný na ploše 32 ha.
Program šlechtění nových aromatických odrůd chmele pocházejících z ŽPČ byl zahájen v roce 1995. Výsledkem byla registrace tří nových odrůd Saaz Brilliant, Saaz Comfort a Saaz Shine, které vykazují řadu znaků shodných se Žateckým poloraným čeveňákem, obvykle překládán jako Saaz (Nesvadba et al., 2020). Všechny nové odrůdy jsou v současnosti pěstovány v poloprovozních podmínkách, provádějí se na nich pivovarské zkoušky a zkušební várky uvařené v provozních pivovarech. Autoři Nesvadba et al. (2021a) hodnotili intenzitu a charakter hořkosti u Saaz Shine a porovnávali ji se Saaz Late a Saaz Comfort. Obrázek 1 jasně ukazuje, že je rozdíl v době, kdy pivo dosáhlo nejvyšší intenzity hořkosti. Saaz Comfort dosáhl maximální intenzity po 12 sec., ŽPC a Saaz Shine po 15 sec. a Saaz Late po 16 sec. Co se týče nástupu a dosažení intenzity hořkosti, Saaz Shine a ŽPC jsou si velmi podobné, liší se však charakterem doznívání. Je zřejmé, že Saaz Shine si ze všech odrůd uchovává nejvyšší intenzitu hořkosti nejdéle a její postupný pokles začíná až po 21 sec.; jeho charakter odeznění je po této době shodný se ŽPC.
Šlechtění chmele se v posledních letech obecně zaměřuje na odolnost vůči biotickým a abiotickým vlivům, zejména na odolnost vůči suchu (Nesvadba et al., 2021b). Expedicemi do suchých oblastí se odebírají vzorky divokého chmele (Nesvadba et al., 2009), které lze následně využít pro šlechtění v suchých podmínkách. Zároveň musí genotypy vykazovat odolnost vůči peronospoře chmele. Genetické zdroje chmele představují výchozí šlechtitelský materiál (Charvátová et al., 2017). Odrůdy chmele musí být odolné vůči houbovým chorobám (Trefilová et al., 2022), snášet sucho (Nesvadba et al., 2022) a musí splňovat požadované agrotechnické vlastnosti. Také musí být skladovatelné, mít vysoké výnosy a potřebný obsah pryskyřice (Čerenak et al., 2015).
Obrázek 1 Intenzita a charakter doznívající hořkosti u odrůd s jemným aroma
2 MATERIÁL A METODY
Saaz Shine byl zaregistrován v roce 2019 jako jemná aromatická odrůda chmele pro české pivo. Byl vyšlechtěn výběrem potomků z mateřské rostliny Sládek a samčí rostliny Žatecký poloraný červeňák (dále jen ŽPC). Rostlina má střední velikost a pravidelný oválný tvar. Révy jsou červenozelené, 14–18 mm silné. Pazochy se chmelem jsou středně dlouhé a chmelové hlávky mají vysokou hustotu od 0,5 m od země. Výnos se pohybuje mezi 2,0 až 2,6 t/ha. Jeho vůně je středně intenzivní a jeho charakter se hodnotí organolepticky. Saaz Shine se dobře používá při vaření ležáku a IPL stylu.
Saaz Shine byl vysazen ve dvou oblastech:
• oblast Stekník – Žatecko u řeky Ohře se středně těžkou půdou a zavlažovanou chmelnicí,
• Chrášťany – suché Rakovnicko se středně těžkou půdou, kde není chmelnice zavlažována.
Testy byly zahájeny na podzim 2016. Výnos chmele byl hodnocen pouze v letech 2018 až 2021, protože není hodnocen v prvním roce pěstování. Sklizeň chmele byla provedena zkušební česačkou Wolf. Výnos se udává v kilogramech čerstvého chmele (dále jen kg/rostlina). Přepočet výnosu chmele je dán počtem rostlin na 1 ha, což při rozteči 1,14 × 3,00 m je 2 900 rostlin). Koeficient sušiny na suchá chmel je 4. V letech 2017 až 2021 byl hodnocen obsah a složení chmelových pryskyřic (EBC 7,4 in Krofta, 2008) a obsah a složení chmelových silic kapalinovou chromatografií.
Byla vypočtena základní statistika: průměr (x) a směrodatná odchylka (s). Relativní míra variability se používá k porovnání různých úrovní ve skupině. Získané míry variability jsou bezrozměrná čísla (obvykle v %), která umožňují porovnat variabilitu statistických znaků s jinou měrnou jednotkou. Pro zpracování dat byl použit variační koeficient (Vk), který udává rozsah odchylky v %. Ke stanovení průkazného rozdílu mezi odrůdami byl použit T-test. Uvedený rozdíl mezi skupinami je založen na úrovni statistické významnosti α, která definuje pravděpodobnost rozdílu mezi testovanými skupinami (Meloun a Militký, 1994). Např. uvedená úroveň důležitosti, kde α = 0,01 říká, že hodnocené skupiny se s 99% pravděpodobností budou lišit.
3 VÝSLEDKY A DISKUSE
Pokus pro porovnání odrůd byl proveden ve dvou oblastech: na Stekníku u Ohře, kde se používá závlaha, a v Chrášťanech na Rakovnicku, což je suchá oblast bez závlah. Výnosy byly hodnoceny v letech 2018 až 2021. Průměrný výnos chmele ve Stekníku byl 2,62 t/ha a v Chrášťanech 2,54 t/ha. Nebyl stanoven žádný průkazný rozdíl mezi výnosy. Výnosy v jednotlivých letech jsou uvedeny na obrázku 2. Výnos chmele v Chrášťanech se pohyboval od 2,01 do 2,96 t/ha a ve Stekníku mezi 1,34 a 3,72 t/ha. Saaz Shine v Chrášťanech vykazuje za čtyřleté období nižší variabilitu 17,14 %. Oproti tomu je variabilita u Stekníku vyšší, tj. 37,36 %. Saaz Shine se zdá být plastickou odrůdou, jejíž výnosy v nezavlažovaných podmínkách nekolísají.
Obrázek 2 Výnosy chmele
Průměrný obsah alfa kyselin byl 4,67 % a v Chrášťanech se pohyboval od 3,33 % do 5,36 % (tab. 1). Ve Stekníku byl průměrný obsah alfa kyselin 3,18 % a pohyboval se od 2,58 % do 4,17 % (tabulka 2). Výsledky ukazují, že obsah alfa kyselin byl průkazně vyšší v Chrášťanech než ve Stekníku. Dále je zřejmé, že oba obsahy beta kyselin, xanthohumolu, poměr alfa/beta, podíly kohumolonu a kolupulonu jsou téměř totožné (statisticky průkazně se neliší). Variabilita obsahu a složení chmelových pryskyřic je na stejné úrovni, kromě obsahu xanthohumolu (variabilita ve Stekníku je dvakrát vyšší než v Chrášťanech). Je třeba upozornit na skutečnost, že Saaz Shine má za sucha vyšší obsah alfa kyselin a zároveň si zachovává obsah a složení ostatních částic pryskyřice.
Tabulka 1 Obsah a složení chmelových pryskyřic v oblasti Chrášťan
Tabulka 2 Obsah a složení chmelových pryskyřic v oblasti Sketník
V obou oblastech byl hodnocen obsah a složení chmelových pryskyřic. S 99% pravděpodobností má Saaz Shine vyšší obsah silic v Chrášťanech (0,65 g/100 g) než ve Stekníku (0,34 g/100 g). Obrázek 3 ukazuje, že podíly myrcenu a selinenů jsou vyšší v Chrášťanech. Na druhou stranu podíly karyofylenu a humulenu jsou ve Stekníku vyšší. T-test nám pomohl definovat, že esenciální oleje nejsou statisticky odlišné.
Vůně chmelových šišek v obou oblastech je totožná. Vyznačuje se jemnou chmelovou vůní s nádechem ovoce a citrusů na pozadí. Jeho intenzita je mírná (2022), jak ukazuje obrázek 4.
4 ZÁVĚR
Dosažené výsledky ukazují, že Saaz Shine je odrůda vhodná do suchých oblastí, kde dosahuje vyššího obsahu alfa kyselin a přitom si zachovává téměř podobný výnos, obsah a složení. V současné době se v Chrášťanech pěstuje odrůda Saaz Shine na ploše 1 ha, která bude v roce 2023 navýšena o 3 ha. Několik dalších pěstitelů chmele, např. z Nesuchyně, Běsna a Staňkovic odrůdu testují a poloprovozní plochy se v roce 2022 rozšíří do dalších regionů. Minipivovary a pivovary zkouší Saaz Shine a některé jej již pravidelně zařazují do výroby piva. Odrůda se vyznačuje příjemnou hořkostí, která v pivu po delší dobu jemně doznívá.
V současné době řemeslné pivovary jako Pioneer Žatec, Cobolis Praha, Nomád Děčín, Máša Řevničov, Moravia Brno používají odrůdu, která byla využívána i ve velkých pivovarech jako Holba Hanušovice a Zubr Přerov. Dosažené výsledky naznačují, že odrůda Saaz Shine si postupně získává pravidelnou pozici v mnoha pivovarech.
5 PODĚKOVÁNÍ
Tento článek vznikl v rámci projektu NAZV QK21010136 s názvem „Uplatnění nových odrůd a genotypů odolných vůči suchu při chmelařství a vaření piva“ Ministerstva zemědělství ČR.
Obrázek 3 Složení chmelových silic
Obrázek 4 Charakter žateckých hlav chmelu
6 LITERATURA
Atlas Českých odrůd chmele (2022). Chmelařský institut Žatec. ISBN 978- 80-87357-11-8
Charvátová, J., Štefanová, L., Nesvadba, V. (2017). Collection of hop genetic resources in the Czech Republic. In: F. Weihrauch, ed. Proceedings of the Scientific-Technical Commission 25–29 June 2017, St. Stefan am Walde, Austria. Wolnzach: Scientific-Technical Commission of the International Hop Growers Convention, 2017, p. 98.
Čerenak A., Radišek S., Košir I.J., Oset Luskar M., Kolenc Z., Jakše J., Javornik
B. (2015). Recent Advances in Slovenian Hop Breeding. In: Book of Abstracts of IVth Int. Humulus Sympozium, Yakima, Aug 4–8, 2015, p. 42.
Fric, V. (1992). Odrůdová skladba a ozdravovací proces chmele v ČSFR, Chmelařství, 85–86.
Krofta, K. (2008). Hodnocení kvality chmele: Metodika pro praxi 4/2008. Hop Research Institute, Ltd., Žatec, 52 pp. ISBN 978-80-86836-84-
3 Available in Czech from: https://invenio.nusl.cz/record/170477/files/nusl-170477_1.pdf
Meloun, M., Militký, J. (1994). Statistical processing of experimental data. Plus, Praha, pp. 52.
Nesvadba, V., Patzak, J., Krofta, K. (2009): Variability of wild hops. Proceedings of Scientific Commission of IHGC, León, Spain, June 21-25, 13–16.
Nesvadba, V., Charvátová, J. (2020). New fine aroma varieties of hops Humulus lupulus L.) Saaz Brilliant, Saaz Comfort, Saaz Shine and Mimosa. Kvasný průmysl, 66(4), 320–330. https://doi.org/10.18832/ kp2019.66.320
Nesvadba, V., Olšovská, J., Straková, L., Charvátová, J., (2021a). Evaluation of Czech hop varieties. Kvasný průmysl, 67(2), 428–434. https://doi.org/10.18832/kp2021.67.428
Nesvadba, V., Hervert, J., Krofta, K., Charvátová, J., (2021b). Evaluation of Czech hop varieties in beer. Kvasný průmysl, 67(6), 529–536.
https://doi.org/10.18832/kp2021.67.529
Nesvadba, V., Donner, P., Charvátová, J. (2022). Hop breeding in the Czech Republic. In: F. Weihrauch, ed. Proceedings of the Scientific-Technical Com-mission 03–07 July 2022, Lugo, Spain. Wolnzach: Scientific-Technical Commission of the International Hop Growers' Convention, pp. 13–16.
Neve, R.A. (1991). Hops. London, Chapman and Hall, 266 pp. ISBN: 978-9401053754
Trefilová, M., Nesvadba, V., Charvátová, J. (2022). Evaluation of resistance to Pseudoperonospora humuli and of the content of alpha acids and hop oils in hops of selected genetic resources of hop Humulus lupulus L. Czech Journal of Genetics and Plant Breeding, 58(1), 36−42.
https://doi.org/10.17221/70/2021-CJGPB
