Ekonomika pěstování chmele v ČR – skutečnost za rok 2020

TÚ 52 (4232)

Sledování a analýzy vlastních nákladů a rentability vybraných zemědělských komodit

Výstup č. 3

Odpovědný řešitel:                  Ing. Jan Boudný

Spoluřešitel:                            Ing. Bohdana Koláříková Janotová

                                               Ing. Marcela Remešová

Praha, říjen 2021

Článek ke stažení (word, PDF) zde

OBSAH

Vysvětlivky a použité zkratky

Úvod

1... Metoda a postup zpracování

1.1       Metodika kalkulací vlastních nákladů a výnosů

1.2       Sběr a zpracování dat pro výběrové šetření

1.3       Struktura výběrového souboru respondentů

2... Náklady, výnosy a rentabilita chmele v roce 2020

3... Vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v období 2000‑2020

Seznam použité literatury

Vysvětlivky a použité zkratky

Úvod

Předkládaná zpráva je třetím výstupem tematického úkolu č. 52 (4232) – Sledování a analýzy vlastních nákladů a rentability vybraných zemědělských komodit, který Ústav zemědělské ekonomiky a informací řeší v roce 2020 pro MZe ČR.

Cílem výstupu Ekonomika pěstování chmele v ČR – skutečnost za rok 2020 je zhodnocení nákladů, výnosů a rentability pěstování chmele v roce 2020.

Výsledky za rok 2020 jsou analyzovány z hlediska meziročního vývoje, struktury nákladů a rentabilitu pěstování chmele.

V návaznosti na první výstup Ekonomika pěstování chmele v ČR – odhad pro rok 2020 z května 2021 je doplněn a analyzován vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v časové řadě 2000‑2020.

1     Metoda a postup zpracování

1.1      Metodika kalkulací vlastních nákladů a výnosů

Základní metodou pro hodnocení ekonomiky pěstování chmele je kalkulace úplných vlastních nákladů, která vychází z certifikované Metodiky kalkulací nákladů a výnosů v zemědělství (Poláčková a kol., 2010).

U každého respondenta ve výběrovém šetření se zjišťují náklady a výnosy za všechny výkony RV, ŽV, pomocných a nezemědělských činností, které se vyskytují v daném podniku. To umožňuje kontrolovat úplnost rozkalkulování celopodnikových nákladů k jednotlivým výkonům celkem i v členění podle sledovaných nákladových a výnosových položek.

Náklady se kalkulují buďto jako přímé náklady, které se ve výsledných kalkulacích vlastních nákladů zjišťují přímo na příslušný výkon, nebo jako nepřímé náklady, které se k jednotlivým výkonům přiřazují pomocí stanovené rozvrhové základny.

K členění nákladů chmele na jednotlivé položky se při kalkulaci uplatňuje obecný kalkulační vzorec:

Položky 1, 2, 3 a 5 se kalkulují jako přímé náklady k jednotlivým výkonům. V položce 4 Pracovní náklady celkem jsou zahrnuty jak přímé náklady na pracovní síly kalkulované k jednotlivým výkonům, tak příslušný podíl mezd z nákladů pomocných činností a režijních nákladů. Do položky 5 se přímo kalkulují pouze odpisy speciálních strojů a zařízení, popř. budov a staveb, které slouží výhradně při výrobě daného výkonu. Odpisy DNHM, který se využívá pro více výkonů, jsou zahrnuty příslušným podílem v položkách 6, 7 a 8.

Položka 6 zahrnuje zejména náklady na provoz vlastních mechanizačních prostředků sledované na speciálních výkonech pomocných činností, které se po skončení daného účetního období přiřazují k odbytovým výkonům podle předem stanovených vnitropodnikových zásad. Položky 7 a 8 jsou rozpuštěné nepřímé náklady (zpravidla podle přímých materiálových a mzdových nákladů).

Údaje o nákladech jsou doplněny informacemi o celkových tržbách na 1 ha sklizňových ploch a průměrných realizačních cenách 1 t suchého chmele. Průměrná realizační cena chmele je vypočtena z celkových tržeb za prodaný suchý chmel dělených prodaným množstvím suchého chmele, a to bez ohledu na kvalitu a způsob použití výrobku.

K výpočtu rentability je použit ukazatel nákladové rentability vypočítaný podle vzorce:

               (RC  – N)

MR   =    ——————  . 100

                   N

Kde:

MR       nákladová rentabilita v %,

RC        průměrná realizační cena v Kč/t,

N           vlastní náklady výrobku v Kč/t.

Při hodnocení míry rentability je vedle realizační ceny a nákladů brán v úvahu také příslušný podíl provozních dotací přepočtený na 1 t suchého chmele. Při započtení přímých plateb a doplňkových národních plateb do výnosů se vypočítá souhrnná rentabilita chmele.

1.2      Sběr a zpracování dat pro výběrové šetření

Podklady o nákladech a výnosech se u většiny respondentů šetření přebírají automatizovaně z matričních souborů vnitropodnikového účetnictví. Hodnotové údaje o nákladech a výnosech se uvádějí v Kč k 31. 12. příslušného roku, v RV včetně nákladů z podzimu předchozího roku pro sklizeň příslušného roku šetření. Současně se provádí agregace a sjednocení údajů z analytických nákladových a výnosových účtů třídy 5 a 6 nebo z vnitropodnikových účtů třídy 8 a 9 do stanovených nákladových a výnosových položek. Hodnotové údaje jsou doplněny o potřebné naturální údaje (výměra, množství vyrobené a prodané produkce). Při transformaci údajů se provádějí základní kontroly vstupních dat.

Po převzetí údajů do zpracování v ÚZEI proběhne kontrola úplnosti rozkalkulování nákladů (porovnáním součtu nákladů a výnosů podle jednotlivých nákladových a výnosových položek za všechny výkony v daném podniku na celkovou hodnotu příslušné položky ve výsledovce podniku). Dále se kontrolují celkové náklady na 1 ha sklízených chmelnic a 1 t suchého chmele a vybrané nákladové i výnosové položky. Po kontrolách a případných opravách vstupních dat proběhne zpracování výsledků šetření.

Výsledné vlastní náklady chmele jsou agregovány do nákladových položek podle stanoveného kalkulačního vzorce. Všechny údaje o nákladech členěné podle nákladových položek a vlastní náklady celkem jsou přepočteny na 1 ha sklizňových ploch plodiny. Pomocí hektarového výnosu se vlastní náklady celkem přepočítají na 1 t suchého chmele.

1.3      Struktura výběrového souboru respondentů

Soubor respondentů Výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI zahrnuje zemědělské podniky právnických a fyzických osob, které jsou zařazeny do sítě FADN CZ a zároveň disponují informacemi o nákladech a výnosech jednotlivých výkonů v rámci vnitropodnikového účetnictví. V období 2000‑2020 bylo do zpracování výsledků výběrového šetření v jednotlivých letech zapojeno 8‑18 pěstitelů chmele s podvojným účetnictvím.

Údaje o počtu pěstitelů chmele a výměře sklízených chmelnic zahrnutých do zpracování výsledků šetření a jejich podílu na celkové výměře sklízených chmelnic v ČR v období 2000‑2020 jsou uvedeny v tabulce T1/01.

T1/01   Sklizňové plochy, hektarové výnosy a produkce chmele v ČR a ve výběrovém šetření

Pramen:       Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v období 2000‑2020, ČSÚ
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období 2000‑2020, ÚZEI

Zpracoval:    B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI)

Počet pěstitelů chmele zapojených do výběrového šetření se v posledních dvou letech ustálil na 8 respondentech a výměra ploch sklízených chmelnic v šetření se udržela na hranici 500 ha. Podíl šetření na celkové výměře sklízených chmelnic v ČR činí 10,2 %, což odpovídá 10 % požadovaných pro zajištění reprezentativnosti výsledků výběrového šetření. Dlouholetý pokles ploch chmelnic v ČR trval do roku 2013 a zastavil se na výměře 4 319 ha. Pokles sklizňových ploch v šetření v roce 2020 proti roku 2000 byl výraznější než pokles výměry sklizňových ploch chmelnic v celé ČR.

Historicky nejvyššího hektarového výnosu chmele 1,61 t/ha bylo dosaženo v roce 2016, další vysoký hektarový výnos 1,49 t/ha byl dosaženy v roce 2010 a 1,43 t/ha v roce 2019.

2     Náklady, výnosy a rentabilita chmele v roce 2020

V roce 2020 dosáhly vlastní náklady celkem 323 991 Kč/ha sklízených chmelnic a vlastní náklady suchého chmele 255 715 Kč/t. Proti roku 2019 celkové náklady na 1 ha sklízených chmelnic vzrostly
o 19 006 Kč. Naopak u průměrného hektarového výnosu došlo meziročně k poklesu, což se ve výsledku odrazilo ve výrazném růstu vlastních nákladů suchého chmele téměř o 50 tis. Kč/t.

Tabulka T2/01 Ekonomika pěstování chmele (údaje u právnických osob) je zpracována v položkovém členění používaném v situačních a výhledových zprávách Chmel, pivo. V tabulce uvedená nákladová rentabilita v období 2011‑2020 je vypočtena z nákladů a průměrných realizačních cen výběrového šetření.

T2/01 Ekonomika pěstování chmele (údaje právnických osob)

Pramen:    Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků, ÚZEI

Poznámka: 1) Do přímých nákladů jsou zahrnuty přímé materiálové náklady celkem, ostatní přímé náklady a mzdové a osobní   náklady celkem

Zpracoval: B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI)

Strukturu nákladů chmele v roce 2020 podle hlavních nákladových položek ukazuje graf T2/01. Na celkových nákladech chmele se nejvíce podílí pracovní náklady. Podíl celkových mzdových a osobních nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění v roce 2020 činil přes 32 % z celkových vlastních nákladů chmele. Na celkových nákladech chmele se významně podílela i položka ostatní přímé náklady a služby (21,4 %), a to z důvodu růstu nákladů vynaložených na polní práce, kde část sezónních pracovních sil je zajišťována agenturně a zúčtována jako externí služba.

Graf T2/01  Struktura nákladů chmele v roce 2020

Pramen:        Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období za rok 2020, ÚZEI

Zpracoval:     B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI)

Podíl přímých materiálových nákladů celkem v roce 2020 činil 16,8 % z celkových nákladů. Přímé materiálové náklady celkem zahrnovaly především náklady na ostatní přímý materiál (zejména drátky a ostatní materiál na opravy) a prostředky ochrany rostlin. Podobně jako v předcházejících letech byl nepatrný podíl nákladů na sadbu, což je ovlivněno stářím chmelnic, ve kterých se prázdná místa po vyhynulých rostlinách v téměř nedosazují. Podíl nákladů na hnojiva činil z celkových nákladů vynaložených na hektar 3,2 %.  

Proti roku 2019 došlo v roce 2020 ke zvýšení režijních nákladů o 2 549 Kč/ha sklízených chmelnic, ale vzhledem k celkovým meziročním změnám u dalších nákladových položek se jejich podíl na celkových nákladech změnil poměrně málo (9,2 % v roce 2020 proti 8,9 % v roce 2019).

V roce 2020 dosáhla průměrná realizační cena v šetřeném souboru 220 476 Kč/t suchého chmele a proti roku 2019 stoupla o 12 174 Kč/t. Ani růst realizačních cen za 1 t chmele v roce 2020 však nepomohl ekonomice pěstování chmele, která se opět propadla do záporných číslech a nákladová rentabilita činila v průměru -13,8 % za šetření celkem.

Při započtení vyplacených dotací a ostatních podpor (plošné: SAPS, Greening, PVP zemědělská půda a LFA, speciální programy pro podporu pěstování chmele: VCS a PVP chmel, vratka zelené nafty, podpora na pojištění na ha z.p) v průměrné výši 25 058 Kč/t sušeného chmele v ČR, dosáhla souhrnná rentabilita -4,0 % za šetření celkem.

3     Vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v období 2000‑2020

Údaje o nákladech a výnosech chmele z výběrového šetření, zpracované od roku 2000 stejnou metodou, mohou poskytnout podklad pro srovnání výsledků v dlouhé časové řadě (viz tabulka T3/01). V období 2000‑2020 se průměrné vlastní náklady celkem na 1 ha sklízených chmelnic pohybovaly v rozpětí 145‑324 tis. Kč. Vývoj vlastních nákladů celkem ve sledovaných letech 2000-2020 ukazuje postupnou tendenci růstu. V roce 2020 byly náklady na 1 ha sklizňových ploch o 115 % vyšší než v roce 2000.

Vývoj celkových nákladů na 1 ha sklízených chmelnic a hektarových výnosů ovlivňoval kolísání vlastních nákladů na 1 t suchého chmele s tendencí k růstu. Průměrný hektarový výnos v šetření za celé období 2000‑2020 dosáhl úrovně 1,21 t/ha. Nejvyšší hektarový výnos 1,67 t/ha byl v šetřeném souboru dosažen v roce 2016.

Průměrné náklady na 1 t suchého chmele za období 2000‑2020 činily 181 723 Kč. Nejnižší vlastní náklady chmele 122 784 Kč/t suchého chmele byly vykázány v roce 2005, a to díky vysokému hektarovému výnosu, který dosáhl ve výběrovém šetření 1,43 t/ha. Naopak nejvyšší vlastní náklady suchého chmele byly v roce 2018, kdy dosáhly úrovně 268 677 Kč/t (tabulka T3/01).

V jednotlivých letech období 2000‑2020 se realizační ceny v šetřeném souboru pohybovaly v rozpětí 112‑220 tis. Kč/t suchého chmele. Dlouhodobý průměr realizační ceny suchého chmele za celé období 2000‑2020 ve výši 162 469 Kč/t je o 19 254 Kč/t nižší než průměrné vlastní náklady chmele. To znamená, že pěstování chmele bylo za období 2000‑2020 v průměru ztrátové.

Z hodnot nákladové rentability je patrné, že v letech 2000-2020 realizační cena většinou nepostačovala k pokrytí vlastních nákladů výrobku a nákladová rentabilita se spíše pohybovala v záporných číslech. Vlivem výrazného propadu průměrných hektarových výnosů a růstu vlastních nákladů na 1 t chmele bylo nejnižší nákladové rentability dosaženo v roce 2006 -36,5 % a v roce 2012
-42,2 %. Naopak nejlepších ekonomických výsledků pěstování chmele bylo dosaženo v roce 2008. Dosažený solidní průměrný hektarový výnos, a tím i nízké vlastní náklady na 1 t chmele, při vysoké průměrné realizační ceně vedly k tomu, že nákladová rentabilita znamenala nejvyšší úroveň z celého sledovaného období (25,5 %). Rovněž v roce 2016 bylo dosaženo velmi dobrého ekonomického výsledku (18,9 % nákladové rentability). I v roce 2019 dosahuje nákladová rentabilita kladných hodnot (1,0 %). Těchto kladných výsledků je dosaženo především díky růstu cen chmele, která je ovlivněna větší poptávkou po jemně aromatickém chmelu. Na cenu jemně aromatického chmele rovněž působí úroveň produkce a vyšší poptávka minipivovarů s produkcí více chmelených piv. I v roce 2020 realizační cena chmele mírně vzrostla. Avšak i přes růst cen se nákladová rentabilita opět propadla do záporných čísel. Důvodem propadu nákladové rentability, byl zejména růst vlastních nákladů výrobku vyvolaný poklesem hektarových výnosů.

T3/01 Vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v období 2000‑2020

Pramen:       Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2000‑2020, ÚZEI
Přímé platby a doplňkové národní platby v Kč/t dle TÚ č.13: Příprava strategického plánu SZP na období 2022-2027 a souvisejících podkladů.

Zpracoval:    B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI)

Článek ke stažení (word, PDF) zde