Chmelařství - Ing. Dr. František Zima a prof. Ing. Dr. Václav Zázvorka, Praha, 1938

Kultura chmele.

Příprava půdy před vysazováním chmele.

Prohlubování půdy jest důležitým úkolem při zakládání chmelnice. Chmel jest rostlina vytrvalá, hluboko kořenící, produkující během pomerně krátké vegetační doby velké množství organické hmoty. Jest tudíž třeba, aby i jeho kořen byl náležitě vyvinut, dána mu možnost náležitého rozvětvení se, a to nejen ve směru vodorovném, ale i do hloubky, odkud může čerpati dostatečné množství spodní vody. Kořeny chmele vnikají do hloubky 2—5 m, největší kořenová síť nalézá se v hloubce 0'60—1 m. Z těchto důvodů jest třeba, aby půda byla do potřebné hloubky zkypřena. Čím se půda lépe připraví, tím větší výnos chmel dává. To platí dvojnásob o půdě méně příznivé.

        Obr. 19 Rozložení kořenů v půdě                Obr. 20 Rozložení kořenů v půdě neprohloubené.
              prohloubené. Foto orig.                                                Foto orig.

Ve zkypřené půdě pronikají tvořící se kořeny mladé chmelové rostliny snáz. Provzdušněním spodních vrstev okysličují se různé sloučeniny ústrojné i neústrojné, tvoří se sladký humus, sloučeniny železnaté se mění v neškodné železité a p. Také biologická činnost, hlavně těžší chmelné půdy, se zvyšuje i ve spodních vrstvách, čímž se zlepšuje půdní úrodnost. Působí tedy prohlubování půdy příznivě na zvýšení a zajištění výnosu i trvání chmelnice.

Při prohlubování půdy dlužno bráti zřetel na její mechanické složení. U lehkých půd s kyprou spodinou stačí půdy zorati před založením chmelnice 30—40 cm hluboko. Písčité půdy jest lépe neprohlubovati, ježto by mohlo nastati zhoršení půdních fysikálních vlastností. Dále jest třeba uvážiti, je-li chmelnice zaváděna na pozemku po prvé, či zda se vysazuje nanovo. V prvém případě nedoporučuje se hluboké obracení půdy, aby nepřišly spodní vrsrvy mrtvé nahoru. Jest lépe v tomto případě spodinu řádně zkypřiti bez obracení. Tam, kde byl již chmel pěstován, může býti kypření spojeno i s důkladným promícháním jednotlivých vrstev. Na těžkých chmelařských půdách jest žádoucí zkypřiti půdu pokud možno nejhlouběji, nejméně do hloubky 50 cm.

Prohlubování se provádí dvojím způsobem, a to: a) r u č n ě,  b) p l u h e m.

a) Ruční kypření má značné výhody:

       1.     Může se prováděti i na malých pozemcích, případně i pozemcích svahovitých.

Obr. 21 Postup při převrstvení. Spodina převrstvena na povrch.
 

2.     Poskytuje možnost pozemky náležitě vyčistiti od kamenů, plevelů, ponrav aj. živočišných škůdců.

3.     Lze jím snadno provésti urovnání pozemku.

4.     Zaručuje stejnoměrné promíchání a přeložení půdních vrstev.

5.     Mrva může býti přiměřeně zadělána, aniž přijde do značné hloubky.

Ručně půdu převrstvují (rigolují, šachtují) hlavně menší pěstitelé. Ačkoliv ruční převrstvování je zdlouhavé a nákladné, prohloubí se půda tímto způsobem nejdokonaleji.

Obr. 22 Schéma postupu při převrstvování

Při ručním prohlubování chmelnic se postupuje pravidelně takto: Pozemek se rozdělí na pásy asi 1 m široké. Z prvého příkopu, asi 50 m dlouhého, se nejprve vyhází ornice a spodina podél příkopu, načež se teprve zemina převrství z druhého příkopu do prvého, ze třetího do druhého atd. Z příkopu 26. se převrství zemina do posledního příkopu prvního pásu; do příkopu 26. se převrství zemina z příkopu prvně vyházeného.

Prohlubování se provádí také tím způsobem, že se pozemek prohlubuje současně po celé šířce (obr. 23).

Na svahu hází se hlína vždy směrem dolů. Na Žatecku převrstvuje se půda obyčejně na 2 rýče (štychy), zřídka na 3 vrstvy. Dva rýče odpovídají hloubce 65-75 cm, 3 rýče 95-110 cm.

S převrstvováním spojuje se často hnojení dobře zaleželým chlévským hnojem, aby se převrstvená spodina obohatila humusem a naočkovala mikroorganismy. Chlévská mrva rozhazuje se po vrstvě, jež se poslední lopatou zahazuje, aby nepřišla do příliš značné hloubky, v níž by se nemohla nedostatkem kyslíku řádně rozložiti. Při převrstvování půdy lze obohatiti též spodní vrstvy do zásoby Thomasovou struskou (asi 6-8 q na 1 ha) a draslem (asi 6 q kainitu, nebo 2-3 q 40% draselné soli na 1 ha), popř. obsahuje-li spodina málo vápna, zvýší se jeho obsah vápněním, a to dávkou 50 q vápna páleného, neb 150 q saturačních kalů po 1 ha.

Obr. 23. Ruční prohlubování chmelnic. Foto Zázvorka.
 

b)    Kypření pluhem se provádí buď potažně, nebo motorickou silou.

Lze je doporučiti v půdách, které mají podloží a spodinu příznivou, biologickou dosti činnou a u pozemků, jež byly již před tím náležitě prohloubeny a převrstveny. Pro prohlubování jsou konstruovány pluhy, jimiž možno 2-5 spřežím provésti zkypření do hloubky 50 cm. V půdách příliš těžkých nebo v takových, jež mají nepříznivou spodinu, např. bohatou sloučeninami železnatými, nebo kyselým humusem, možno s výhodou použití podrýváku, jímž se spodina pouze kypří, ale neobrací. Podrývákem se kypří spodina buď přímo při orbě, nebo následuje podrývák samostatně, postupně v každé vyorané brázdě.

Obr. 24 Pluh k prohlubování chmelnic hlubokou orbou.

Kypření půdy pouze v řadách se neosvědčilo a dnes se již neprovádí. Má značné vady, jež se projeví zejména v půdách těžkých. Možno je prováděti pouze v půdách, náležitě dříve převrstvených.

Pro všechny způsoby prohlubování platí tyto společné zásady: prohlubo­vání se musí provésti bezpodmínečně zavčas na podzim, aby se zemina v celé zkypřené vrstvě stejnoměrně slehla a odstranily se kypřením vytvořené velké vzdušné meziprostory, které zabraňují vývoji kořání a kapilárnímu vedení vody. Vyoraná zemina se musí také vystaviti účinku mrazu, aby se rozpadla a převedla v strukturu drobtovitou.