Čeští a moravští pěstitelé chmele navštívili sklizeň chmele v Hallertau (SRN) 17.-18.9.2024

Čeští a moravští pěstitele chmele navštívili sklizeň chmele v Hallertau (SRN) 17.-18.9.2024

článek ke stažení v PDF článek ke stažení v PDF

Fotogalerie zde

Na nové technologie pásových sušáren se zaměřením na úsporu energií například rekuperací se vydali podívat pěstitelé chmele z České republiky do oblasti Hallertau v německém Bavorsku. Odborný zájezd pro ně na období sklizně 17.-18. září 2024 připravilo CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec ve spolupráci s Bohemia Hop, a.s.

Hallertau se řadí mezi největší a historicky jde o jednu z nejstarších chmelařských oblastí se 16 815 hektary chmelnic a 841 farmami v roce 2024.

Tuto oblast navštívili dodavatelé CHMELAŘSTVÍ naposledy v roce 2019, a tak měli možnost porovnat vývoj, ke kterému došlo v průběhu 5 let. Letost se podívali na šest farem, z nichž většina byla do programu odborných návštěv družstva zařazena nově.

První den byl zasvěcen novinkám v technologiích u pásových sušáren, především využití tepla z rekuperace vzduchu a systému předsušení, který není v ČR aplikován.

Skupina pěstitelů se zástupci CHMELAŘSTVÍ, družstva Žatec zaháhila odbornou část výjezdu u pěstitele Huberta Ottowitze v Eschelbachu, kde delegaci přivítal nejen sám pěstitel, ale také zástupce německého výzkumu Jakob Münsterer.

Pan Münsterer se sušením chmele zabývá 30 let a byl připraven s námi všechny nové poznatky sdílet. Mimo jiné vydal své poznatky v publikaci k sušení chmele, která byla pro české pěstitele se souhlasem německé strany přeložena s pomocí CHMELAŘSTVÍ a je ke stažení na internetových stránkách družstva. Za zásadní považuje rozdělení vzduchu v sušárně tak, aby proudil za pomoci rozdělovníku ve směru sušení. Svou vědeckou činností se snaží dosáhnout sušení chmele šetrněji a energeticky efektivněji.

Při návštěvě farem byl přítomen a nápomocen Sebastian Gresset, který v rámci německého výzkumu pracuje v oblasti šlechtění chmele. Pan Gresset byl hlavním garangem programu návštěvy dle požadavků CHMELAŘSTVÍ a opětoval tak program, který pro jeho skupinu připravilo družstvo v minulém roce. Na část programu se připojil za chmelařský výzkum také pan Portner.

Pan Hubert Ottowitz hospodařil na ploše 30 hektarů a češe 28 dní (cca 1 ha denně, 1 ha = 2 000 rostlin = 4 000 ks drátku. Tento počet rostlin na hektar uvádí většina farmářů v Hallertau jak pro aromatické, tak pro hořké odrůdy). Pan Ottowitz jako většina pěstitelů chmele v Hallertau pěstuje pouze chmel. Polovinu plochy tvoří hořké odrůdy (Herkules), polovinu aromatické. Jelikož původní komorová sušárna 4x4 m mu shořela, přešel na malou pásovou sušárnu, která zde byla postavena jako prototyp nového systému sušení chmele. Jeden hektar denně očeše a usuší za pomoci svého otce a brigádníků. Pracují v časech 6:30-18:30 a sušárnu zapínají od 9:30 do 20:00. Na sklizeň nabírá 4 lidi (1 strhávač, 2 na poli, 1 na navěšování).

Nová sušárna chmele je rozdělena na oblast horního pasu a pak oblast spodních 2 pásů. První pás u této technologie slouží k předsušení chmele a je do něj přiváděn odpadní vzduch ze spodních pásů, který je ještě ve výměníků smíchán z venkovním vzduchem na teplotu 35°C, do sušárny pod spodní pas šel vzduch s agregátu s teplotou 82°C a nad druhým pasem odcházel ze sušárny s teplotou 48°C, každý pas ovládají zvlášť). Využitím odsávaného vzduchu na druhým pasem pro ohřátí vzduchu pod třetí pas ušetří až 20% na energiích. Předsušením zkrátí hlavní dobu sušení a chmel vstupuje do hlavní fáze sušení se stabilní zbytkovou vlhkostí. Vzduch z horního pasu jde již mimo sušárnu. Proces sušení trvá 3-3:40 ho., v uklidňovací komoře leží 4 hodiny, má klima box s řízením vlhkosti chmele. Výsledná vlhkost je ze sušárny cca 7-8% a cílová cca 10%.

Výkon sušárny - Herkules 6-7 kg suchého chmele na 1 m² za 1 hod., aromatický 5-6 kg. Sušárna byla zhotovena na míru dle velikosti budovy, tj. 3x33 m².

O výkonu sušáren mluví v Německu v přepočtu na 1 m² a 1 hod. Plochou je míněna velikost komory nebo plocha horního pasu u pásové sušárny. Počítají např. 3-4 kg na naší české pásové sušárně v době bez jejich úprav, a ideálně 8-10 kg na pásové sušárně po úpravách. U navštívených sušáren se jednalo o cca 5-7 kg (při 6 kg by se jednalo v přepočtu o zvýšení (u PSCH 750) ze 750 kg čerstvého chmele na hodinu na 1300 kg čerstvého chmele za hodinu). Úpravami sušárny (předsušení, rekuperace vzduchu) lze tedy významně navýšit množství usušeného chmele. Rozmezí se liší podle odrůd. Spotřeba lehkého topného oleje vychází v Německu v průměru na 18 litrů/50 kg chmele, tedy při normálním sušení uvádí spotřebu 360 l LTO na 1 tunu, na upravené sušárně bylo toto množství sníženo na 280l/1 tunu usušeného chmele. Za 4 hodiny denně zvládnou slisovat 50-60 hranolů.

Druhá návštěva byla směřována k dvojnásobně většímu pěstiteli na farmu Obster Barth v Aiglsbachu s 55 hektary chmele (30 ha pro odrůdu Herkules, zbytek aromatické), kde provozují dvě farmy a fungují již po 11. generací. Vedle 3 hlavních pracovníků z řad rodiny, kteří zajišťují chod farmy v průběhu roku, pomáhá při sklizni 8 brigádníků, na jarní práce potřebují pomoc dalších 20 lidí. Sklidí 2-3 hektary za den, vyprodukují 360 kg sušeného chmele za hodinu.

Za novou pásovou sušárnu značky FUSS s plochou sušení 52 m² a dvěma agregáty (1 000 kW pro horní a 1 200 kW pro spodní dva pasy/každý pas má 33 m²⁾ zaplatil majitel před třemi lety cca 700 tisíc eur (při pořízení letos by stála již 800-900 tisíc eur). Sušení zabere 4 hodiny, dalších 4-5 hodin leží chmel v klima boxu s řízenou klimatizací (používá odsátý vzduch ze sušárny teplota vzduchu 40°C, mísený s venkovním na 60°C, vyhřívání je pak plynulejší). I zde používají systém předsušení s teplotou 35-40°C, a to s plochou 15 m² na vstupním pasu do sušárny. Teplota sušícího vzduchu zde byla používána 70°z horního agregátu, resp. 80°C ze spodního agregátu.

Poslední kroky prvního dne vedly naše pěstitele na farmu pana Johannese Hagla v Untermettenbachu, který přivítal skupinu spolu se svojí manželkou a synem. Vedle nich mu pomáhají na farmě ještě prarodiče a další dvě děti. Na sklizeň přijímá dalších sedm brigádníků za minimální hodinovou mzdu 12,41 EUR plus zdarma plná penze a ubytování. Stejně jako první pěstitel Ottowitz Hubert se zaměřuje na efektivní sušení chmele pomocí rekuperace vzduchu.

Hospodáři na ploše 36 hektarů s nadpoloviční většinou tradiční odrůdy Herkules s tím, že dvě třetiny plochy chmelnic má pod závlahou. Vodu čerpá z 30 metrů hluboké studny, díky níž zalije 5hektarovou sekci. Pomocí závlady také přihnojuje. Na sezónu vyčerpá 1 000 m³ vody na hektar chmelnice. Využívá kapkovou závlahu Netafim 1,6 l s kapkovači 1 metr od sebe. Závlahu si pořídil bez dotace.

Co se týče česacích kapacit, z původní jedné česačky přešel na dva česací stroje Wolf 400, a sice výhodným nákupem od pěstitele, který s pěstováním chmele skončil. Pásová sušárna (nová technologie se stejným principem jako farma Ottowitz) o ploše sušení na horním pasu 55 m² běží u p. Hagla druhým rokem.

V minulosti při menší výměře chmele sušil na komorové sušárně o velikosti 25 m², ale stejně jako první pěstitel p. Ottowitz přešel na pásovou sušárnu, ale s větší plochou sušení. Hlavní odrůda Herkules se suší 4 hodiny, aromatické odrůdy typu Perle a Tradice dobu kratší. Tato pásová sušárna mý velký výkon, za 1 den usuší 6-7 tun sušeného chmele (0,5 t na 55 m²/hod).

Druhý den čekaly české pěstitele také tři německé farmy, kde měli pěstitelé možnost vidět původní české pásové sušárny PSCH 750 upravené k větší úspoře energie a vyššímu výkonu.

Majitel první farmy Josef Kellerer v Haunsbachu zavítal pro inspiraci k nám do ČR. Hospodaří spolu se svým otcem a bratrem na ploše 40 hektarů, z toho polovinu věnuje odrůdě Herkules, druhou polovinu odrůdám aromatickým. Chmel sklízený v době návštěvy vykazoval známky padlí a perenospory chmelové.

Pan Kelleler má česačku složenou z česací stěny ze závodu Mechanizace, CHMELAŘSTVÍ, družstva Žatec, dočesávač značky FUSS a separace Wolf. Pásovou sušárnu si předělal tak, že původní klimatizaci přusunul z konce sušárny dopředu a tato část nyní slouží na předsušení chmele, kam pouští odpadní vzduch ze sušárny o teplotě 35°C po dobu 20 minut. Hlavní sušení probíhá 3,5 hodiny a vzduch jde do sušárny bokem a následně uvnitř rozdělován. Proces sušení kontroluje řada senzorů. Zajímavý ukazatel bylo sledování teploty termokamerou na konci prvního pasu tak, aby se zde dosáhlo ideální teploty na povrchu vrstvy chmele 35°C.

I tento farmář využívá rekuperace vzduchu ze sušárny na předsušení, avšak přiznává, že při deštích, kdy je hodně mokrý chmel, ani tento proces dokonale chmel nepředsuší. Při běžných podmínkách vzejde ze sušárny 5-6 kg sušeného aromatického chmele na 1 m² a 6-7 kg sušeného hořkého chmele (celková plocha činí 54 m²), denně to představuje cca 3 tuny sušeného chmele. Suší také na 7-8%, má čtyři uklidňovací komory a na práci si najímá šest brigádníků z Polska. V sušárně využívá dva agregáty, kde vzduch pro horní pas zahřívá na 63°C a dolní na 73°C. Tímto způsobem suší tři roky, před pásovou sušárnou využíval komorovou, která však již velikostně nedostačovala jeho potřebám.

Sklizeň u tohoto pěstitele trvá 3 týdny v časech 7:00-20:00. Z výnosu u aromatických odrůd je letos zklamaný (2 tuny na hektar), sklizeň hořké odrůdy Herkules ještě v době návštěvy probíhala, ale předpokládá sklizeň mírně nadprůměrnou.

Sklizeň probíhá v této oblasti bez závlahy, avšak v řádu cca 30 let se uvažuje o projektu na přivedení vody z Dunaje a oblast Hallertau začíná pracovat na studii možnosti zavlažování v rámci celé oblasti.

Před obědem stihli čeští farmáři zavítat ještě k Martinovi Treitingerovi v Neustadtu, který se rovněž věnuje se svojí manželkou pouze pěstování chmele, a to na ploše 38 hektarů (přes polovinu tvoří odrůda Herkules, zbytek Amarillo, Tradice, Perle), 6 hektarů si nechává jako volnou ornou půdu bez chmele. Na polovině chmelnic má závlahu z vrtu, i když letos ji nepoužil, protože během vegetačního období napršelo každý měsíc 100 mm. Sklizeň u něj trvá 20 dní a pomáhají mu čtyři sezónní pracovníci z Polska, na zavádění si zve 20 brigádníků. V rámci sklizně pracují od 5:30 do 20:00 s hodinovou polední pauzou.

Česačka zn. FUSS vykazuje podle pěstitele po očesání více příměsí z listů, výkon - za 1 hod. 500 rév. Ze sušárny vzejde za 1 hodinu 360 kg suchého chmele (za včerejší den usušil 6,5 t). Letos do ní nově nainstalovali výměník vzduchu kvůli rekuperaci, kdy se míchá za pomocí počítače vzduch ze sušárny a zvenku. Hlavní sušení má nastaveno na 4-4,5 hod. a 1 hodinu chmel leží ve dvou uklidňovacích klima boxech. Dvakrát denně chmel lisují (během dne zvládnou slisovat 90-100 hranolů, 1 hranol váží 60 kg).

Poslední návštěva před odjezdem domů vedla české a moravské pěstitele na farmu Antona Schlagbauera v Laimerstadtu, kam zavítali někteří z nich již před pěti lety se CHMELAŘSTVÍM. Měli tak možnost porovnat co se od té doby změnilo. Farmu provozují manželé za pomoci studujícího syna, na sklizeň najímají 12 polských pracovníků a 1 stálého (sklizeň trvá 25 dní). Na drátkování 80 hektarů (30 ha v osobním vlastnictví, 50 ha v pronájmu za 1 200 EUR/ha) potřebují 14 lidí a na zavádění, které zabere 14 dní, 38 brigádníků (6-7 ha denně). Na polovině plochy pěstují odrůdu Herkules, zbytek představují aromatické odrůdy Hallertauer Tradition, Perle a další. Na celou plochu využívá kapkovou závlahu, kterou ale natahuje po povrchu každou sezónu a po ukončení ji opět stahuje zpět - tuto práci provádí 1 pracovník. Vodu bere ze 3 hloubkových vrtů. Do poslední dávky závlahy přidává hnojivo. Stejně jako ostatní tamní chmelaři osází hektar 2 000 rostlinami, na které spotřebuje 4 000 drátků, a to ve sponu 3 m a 1,5 m od sebe.

Používá dvě česačky Wolf 1000, pásovou sušárnu z ČR (54 m²), do které investoval dalších 500 tisíc EUR. Investice padla hlavně na nové hořáky, aby mohl vytápět čistě biomasou - štěpkou (50% má svojí, zbytek kupuje za 20 EUR/1 m³; spotřeba 600-700 kubíků za sezónu), avšak při větší sklizni si dopomáhá jednou rezervní komorovou sušárnou o velikosti 50 m² na LTO. Denně zpracuje a slisuje 120 hranolů, z toho 100 ks na pásových a 20 na komorové sušárně. I tento chmelař využívá předsušení chmele, celkový proces včetně hlavního sušení trvá 4 hodiny, chmel následně leží 5 hodin v uklidňovací komoře. U těchto dvou sušáren má spočítaný rozdíl v nákladovosti na 60%. Hořák pro sušárnu má výkon 1 000 kW (500 kW přijde z rekuperace, bez níž by výkon hořáku nestačil).

Jelikož používá silnější drátky, které vadí nejen jako nechtěná příměs, ale také způsobuje problémy pojezdové technice, tak investoval 11 tisíc EUR do magnetu na odloučení a nasbíraný drátek odevzdává do sběru.

Pan Schlagbauer prozradil, že němečtí zemědělci dostávají dotace od státu bez rozdílu v pěstované plodině ve výši 300 EUR/ha. U pronájmu pociťuje velkou konkurenci v pěstování brambor, chřestu a jiných zemědělských plodin.

Závěrem lze říci, že návštěva bavorských farem směrovaná právě do období sklizně přinesla našim pěstitelům velmi zajímavé poznatky, ať už jak v používané technologii (předsušení, rekuperace vzduchu, celková modernizace a digitalizace ve zpracování načesaného chmele do lisu), tak ke vztahu k sezónním pracovníkům (na jednu stranu vyšší je v Německu u pracovníků na sklizni vyšší hodinová mzda, na druhou stranu je jich v přepočtu na ha nebo na tunu výrazně méně), ale i nasazení na farmách celé rodiny, kdy na většině farem zajišťovala farmářka jak sama lisování (až 100 hranolů denně), tak i vaření pro všechny pracovníky na sklizni. Některé poznatky z navštívené technologie využijeme jistě v krátkém čase i u nás.

FOTOGALERIE