Ing. Miloslav Klas, CSc., 

Miloslav Klas ml., 

Štěpán Klas,

Zemědělská společnost Chrášťany, s.r.o.

 

Článek vyšel v časopise Chmelařství 4/2019

Ke stažení v PDF zde.

Chceme vás touto cestou  seznámit s  naší vcelku prostou myšlenkou inovace (mechanizace dosud výhradně “ručních” prací) pracovních operací v našem oboru chmelařství-zavádění chmele.Tento postup   je ale také využitelný i  u kolegů zelinářů,zahradníků,ovocnářů,lesníků a zejména vinařů a jiných podobných oborů .

V článku se snažíme nepřímo zejména sdělit,že nevidíme jako další  nosný směr dalšího rozvoje podniků v ČR směrem k tkzv.ukrajinizaci , bulharizaci či snad i mongolizaci dosud českých  pracovních míst. Což  znamená  ne nahrazování českých pracovních pozic lacinějšími pracovníky z méně rozvinutých  zahraničních destinací, ale cestu inovací. Zejména takových inovací, kde se práce za jednotku času udělá více a úměrně tomu mohou být i větší mzdy. 

Naši pracovníci se mohou mít výhledově podobně,jako lidé ve vyspělejších ekonomikách jiných států. Naše inovovaná technologie pro zavádění chmele  je zatím  vratná i při mzdě  ve výši 250 Kč/hod u pozic,kde se dnes běžně platí brigádníkům ze zhraničí kolem 100 Kč/hod.V oblasti prací ve chmelu se patrně jedná o světové prvenství,technologii již ale používají vinaři ve Francii a  také v ČR.

 

Souhrn: V roce 2018 byl úspěšně při jarním zavádění chmele v období květen (10. - 12. 5.) v provozních podmínkách Žatecké chmelařské výrobní oblasti ověřen způsob částečné mechanizace zavádění chmele. Částečná mechanizace zavádění chmele spočívá v pohybu pracovníka při zavádění na elektricky poháněném pracovním vozíku - plošině. V průběhu zkoušky bylo zjištěno navýšení výkonu při zavádění o 115 % (ks rostlin chmele/hod.) a snížení spotřeby lidské práce (hod/1 ha) na zavádění o 54 % oproti běžně využívanému způsobu. Byla vyhodnocena ekonomická efektivnost investice do nové technologie zavádění a stanoveny ukazatele pro její ekonomicky efektivní a organizačně optimální provoz – hod. výkon (ks rostlin/hod.), denní provoz (hod.), sezonní výkon (dny práce, plocha zavedeného chmele).

 

Klíčová slova: chmel, zavádění, mechanizace, Žatecko, Česká republika

 

Abstract: In the spring of 2018, specifically 10th – 12th of May, a new method of partial mechanization of hop training was successfully tested in the Saaz region of the Czech republic. The partial mechanization method consists of a worker and an electrically driven steerable platform or cart for the worker, which improves the effectiveness of the worker through reducing worker fatigue and improving significant effectivity indicators. During the trials an 115% increase of effectiveness during hop training (trained plants/hr) and a decrease of manhour need per ha by 54% compared against regular methods was found. The economical effectiveness of the investment for the new hop training technology was investigated and the necessary values were set for the economical effectivity and labour management viewpoint, i.e. output/hr (hop plants/hr), daily shift (hrs) and seasonal output (days worked, area trained).

 

Key Words: hops, hop training, mechanization, Saaz, Czech Republic

 

 

1.    Cíl práce a metodika

 

1.1. Cíl práce

- najít způsob, jak snížit spotřebu lidské práce při zavádění chmele (hod/ha),

- najít způsob, jak snížit počet pracovníků nutných při zavádění chmele (počet pracovníků/rok/chmelařský podnik),

- jakým způsobem usnadnit pracovní operaci při zavádění chmele, aby výkon neklesal progresivně v průběhu pracovního dne (počet zavedených rostlin chmele ks /hod.),

- definovat podmínky, kdy bude nová technologie návratná, ekonomicky efektivní (hodinový výkon - ks rostlin/hod., směnnový výkon - hodiny práce/den, sezonní výkon - počet dnů pracovního nasazení v roce).

 

1.2. Podmínky šetření, místo, čas a doba

Místem provozních zkoušek nové technologie byla Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o., Žatecká výrobní oblast - Rakovnicko, obec a k.ú. Olešná u Rakovníka. Provozní zkouška při zavádění chmele byla prováděna ve dnech 10. 5. - 12. 5. 2018. Delší doba provozní zkoušky nebyla možná s ohledem na krátký termín zapůjčení technologie dovozcem do ČR.

 

1.3. Specifika pracovní operace zavádění chmele

Při hodnocení klasického způsobu zavádění chmele (ne tedy částečného či úplného tzv. samozavádění chmele) jako pracovní operace není tato obecně fyzicky náročná jako celek. Nejhorší částí této pracovní operace je při 250 - 350 zavedených rostlinách chmele za pracovní směnu nutnost shybu, následného pozvednutí, podřepu a následného narovnání i pokleknutí, následného pozvednutí k minimálně  500 - 700 drátkům (při 2 drátech na rostlinu chmele a 2 révách na drátek). Při 350 zavedených rostlinách a jejich vzdálenosti 1,14 m tedy pracovník ujde minimálně trasu 4 km, udělá přitom minimálně 700 podřepů a opětovných pozvednutí, dále ujde přibližně stejnou trasu okolo zaváděných rostlin. Zavádění chmele je tedy sice zdánlivě nenáročná, ale velice únavná pracovní operace. V průběhu dne a se zvyšováním denní teploty dochází k progresivnímu poklesu pracovní výkonnosti, který je objektivní.

 

1.4. Možná technická řešení zavádění chmele

Zcela opomenuta byla snaha o automatizaci či robotizaci procesu zavádění chmele, kdy toto není zatím a zřejmě nikdy nebude technicky možné. Byl proveden monitoring mechanizace podobných výrob - zelenina, ovoce, vinná réva. Při snaze po inovaci eliminace nejnáročnější části zavádění chmele bylo uvažováno s pohybem pracovníků na společné plošině (1 plošina = 1 + x pracovníků), což je využíváno při pěstování zeleniny, ale ve chmelu a podobných kulturách jen obtížně realizovatelné. Jako další nosný směr byla tedy určena autonomní pohyblivá plošina (1 plošina = 1 pracovník). Byla nalezena vhodná autonomní samohybná plošina - vozítko využívané při pěstování révy vinné, původem z Francie (blíže viz : https://www.constructionshumeau.fr/-Viticulture-.html).

Jedná se o akumulátorové vozítko, kde pracovník sedí cca 13 cm nad terénem (blíže viz: https://www.humeau.cz/). Řízení a pojezd vozítka (vyjma reverzu) je ovládán pedály, dolními končetinami - koleno, chodidlo nebo i rukou pracovníka. I menší osoby zvládají zavádění obou drátků z jedné strany řádku, to znamená pouze jeden průjezd. Vozidlo, ač původně konstruované pro vinice, dokonale zvládá překonávat velké nerovnosti povrchu ve chmelnici, je vybaveno i uzávěrkou diferenciálu. Dokáže se otočit v řádku, pokud ne, má vozítko natolik nízkou hmotnost přední části, aby ho pracovník dokázal sám otočit vlastními silami.

 

Tab. č. 1 – Technická data zařízení

 

1.5. Metodika pro šetření, porovnání a vyhodnocení tradičního a mechanizovaného způsobu zavádění chmele

Prvním úkonem šetření bylo zjistit jak měřením, tak i výpočtem či jinak dvě rozhodující veličiny výkonových norem a to:

- normu času (Nč) pro pracovní operaci zavádění chmele,

- normu množství (Nm) pro pracovní operaci zavádění chmele.

Měly být získány hodnoty  Nč, Nm jak pro tradiční, tak i pro částečně mechanizovaný způsob zavádění chmele.

 

Druhým úkonem šetření bylo porovnání obou zjištěných množin hodnot, aby byla určena pracovní operace, která je efektivnější.

 

Norma času (Nč) - udává, jaké množství času (v minutách, sekundách, hodinách) je potřebné na uskutečnění určité pracovní operace (zavádění 1 rostliny chmele, nebo 60 rostlin (kopa) chmele, nebo ha chmele).

Nč = t/Nm  
t - časová jednotka (min, sec, hod)           
Nm - norma množství (ks/min, ks/sec, ks/hod)

 

Norma množství (Nm) - udává, jaké množství (kolik ks nebo kg nebo ha) má zpracovat jeden pracovník za jednotku času

Nm = t/Nč   
t - časová jednotka      
Nm - norma množství

Dva postupy stanovení Nč, Nm - normy času a normy množství byly zjišťovány dvěma různými postupy, opět zvlášť pro jak nemechanizovaný a i částečně mechanizovaný způsob zavádění chmele. Metody pro stanovení Nč jsou:

- rozborové (analytické): metoda výpočtová, chronometrážní a porovnávací,

- sumární: metoda statistická (z většího souboru vypočten průměrný výkon), porovnávací, sumárně odhadová (Goldfinger, 2012).

 

1.5.1. První způsob: metoda  rozborová - chronometrážní

Předmětem šetření bylo stanovení pracovní výkonnové normy - normy času a normy množství.  Pro srovnání bylo využito existující normy času pro zavádění chmele tradičním způsobem (Ústav práce v zemědělství a potravinářském průmyslu, 1973). Dále byla provedena série (do 10 měření) časových šetření doby pracovního cyklu (pomocí přesných stopek) zavádění chmele mechanizovaným způsobem (sekundy/úkon) a tato data byla zprůměrována. Veškerá naměřená data byla přepočtena do Nč a Nm a porovnána s existujícími, danými Nč a Nm (Ústav práce v zemědělství a potravinářském průmyslu, 1973).

Toto šetření bylo provedeno zejména v počátku zkoušení nové technologie a reprezentuje data, kdy pracovník byl méně zaučený a novou technologii se učil zvládat. Výsledky této části šetření částečně mechanizovaného zavádění jsou dále prezentovány jako:

nízký hodinový výkon

 

1.5.2. Druhý způsob: metoda sumární - statistická

Došlo k porovnání hodinového výkonu při zavádění chmele tradičním způsobem a částečně mechanizovaným způsobem. Byla zpracována běžně evidovaná, hromadná data (počty kusů zavedených rostlin chmele, hodiny, minuty práce) z celé doby zkoušky, a to jak data klasického zavádění chmele, tak i mechanizovaného způsobu zavádění.

Tato metoda je reprezentativnější a má větší vypovídací hodnotu, protože zahrnuje minimálně 100 x násobně větší statistický soubor. Dále jsou výsledky z tohoto šetření u částečně mechanizovaného zavádění prezentovány jako:

vysoký hodinový výkon

 

Veškerá zjištěná data byla přepočtena do Nč a Nm. Oba dva způsoby zavádění byly opět vzájemně porovnány.

 

1.6. Další výchozí parametry pro zkoušku a ekonomicko-organizační vyhodnocení

 

1.6.1. Spon chmelnice, počet rostlin chmele ks/ha

Při kalkulaci spotřeby lidské práce na 1 ha (hod/ha) byla využita jednotná, modelová rozteč chmelových rostlin - spon 3 m x 1,14 m, tedy počet chmelových rostlin 2924 ks/ha.

 

1.6.2. Termín a doba zavádění chmele

Při výpočtech návratnosti investice (roky) bylo uvažováno s dvěma vhodnými termíny zavádění chmele (Rybáček a kol., 1980) a to:

 

a) 7.5. - 17. 5. běžného roku = 11 dní, pracovní dobou 9 hodin (základní) - dále prezentováno jako: nízké sezonní využití

b) 2.5. - 18. 5. běžného roku = 17 dní, pracovní dobou 12 hodin (rozšířený) - dále prezentováno jako: vysoké sezonní využití

 

1.6.3. Výše hodinové mzdy, co je a není obsaženo ve mzdových nákladech

Při výpočtech nákladů na 1 pracovní hodinu při zavádění chmele bylo kalkulováno se sazbou 100 až 250 Kč/hod. Sazby představují hrubou mzdu a neobsahují tedy případné daňové odvody (daň ze mzdy, zdravotní, sociální pojištění). Mzdové sazby dále neobsahují náklady na stravování a ubytování pracovníků.

 

1.6.4. Výpočet efektu investice, výpočet doby návratnosti investice

Investice se hodnotí pomocí dynamických metod, které sledují hodnotu peněz v čase a pomocí metod statických, které k faktoru času pro zjednodušení nepřihlíží (Hanák, 2011).

 

1.6.4.1. Hodnota investice (HI)

Hodnota investice je zvažována ve výši 140 000 Kč bez DPH, bez dovozních, dopravních, jiných finančních i provozních nákladů (cena oprav, cena ND), bez nákladů na provozní dobíjení.

 

1.6.4.2. Roční efekt investice (EI/rok)

Postup výpočtu:

a) Nč (hodiny/ha chmele zavádění) - jak  u tradičního, tak i nového způsobu zavádění,

b) stanovení rozdílu obou  Nč - (hodiny/ha chmele),

c) zjištění efektu investice  na 1 ha chmele(EI/ha) - stanovení násobku rozdílu Nč (hod/ha) x hodinové sazby,

d) zjištění ročního výkonu investice zavedené plochy (ha) = (denní pracovní doba (hod) x sezonní výkon (dny) x hodinový výkon (ks zavedených rostlin chmele/hodina)/počet rostlin  na ha (2924 ks),

e) roční efekt investice = násobek efektu investice (Kč/1ha chmele) x sezonní výkon investice (ha).

 

1.6.4.3. Hodnocení investice - doba návratnosti investice (NI)

Existuje několik způsobů hodnocení investice, dále je užito jen hodnocení investice dle doby návratnosti:

NI = HI/EI . rok = (roky)

Musí být splněna podmínka, že životnost majetku (fyzická existence bez ztráty funkce) je alespoň tak dlouhá, jako je doba návratnosti investice. Životnost investice se obvykle shoduje s daňovou životností předmětu investice (odpisová doba).

 

2.    Výsledky a diskuse

 

2.1 Výsledky

Obrázek č. 1. - zavádění chmele - boční pohled

 

Obrázek č. 2 - zavádění chmele - zadní pohled

 

2.1.1. Metoda rozborová - chronometrážní

Nízký hodinový výkon částečně mechanizovaného zavádění chmele. Porovnání hodinového výkonu při zavádění chmele tradičním způsobem a částečně mechanizovaným způsobem.

Po skončení provozní zkoušky byl zjištěn oproti státní normě času vyšší hodinový výkon (ks rostlin/hod) o 57 %. Hodinový výkon dle státní normy času pro zavádění chmele tradičním způsobem je 30,76 ks zavedených rostlin chmele/hodinu, v celém průběhu provozní zkoušky byl zjištěn průměrný výkon 48,32 zavedených rostlin mechanizovaným způsobem chmele/hodinu, podrobnosti viz tab. č. 2.

 

TABULKA č. 2 – Nč, Nm - srovnání  tradičního způsobu zavádění (Nč, Nm ČSR 1973) a mechanizovaným způsobem ( Nč, Nm dle časového snímku)

Při porovnání se státní normou času pro zavádění chmele tradičním způsobem, kde spotřeba lidské práce je 95 hodin/ha bylo u částečně mechanizovaného způsobu zavádění chmele zjištěna průměrná  spotřeba lidské práce 60 hodin/ha, tedy spotřeba lidské práce je nižší o 36,8 %, snížení nákladů na zavádění chmele je tedy na 1 ha plochy chmele v rozmezí od 3 500 Kč/ha (sazba odměny za zavádění 100Kč/hod) do 8 750 Kč/ha (sazba odměny za zavádění 250 Kč/hod), podrobnosti viz  tab. č. 3.

 

TABULKA č. 3 – Zavádění - porovnání Nč, nákladů na zavádění (Kč/ha) u zavádění tradičním způsobem (norma ČSR 1973) a mechanizovaným způsobem (Nč dle časových snímků), úspora nákladů na zavádění na 1 ha chmele (Kč/ha)

Při výpočtu návratnosti investice do nového zařízení v základním termínu zavádění (11 dní, 9 hodin pracovní doby) byla zjištěna návratnost od 24 let (100 Kč/hod) do 9,8 roku (250 Kč/hod). Sezónní výkon stroje byl kalkulován 1,63 ha, podrobnosti viz graf č. 1.

Při výpočtu návratnosti investice do nového zařízení v rozšířeném termínu zavádění (17 dní, 12 hodin pracovní doby) byla zjištěna návratnost od 11,87 roku (100 Kč/hod) do 2,76 roku (250 Kč/hod). Sezonní výkon stroje byl kalkulován na 3,37 ha, podrobnosti viz graf č. 1.

 

Graf č. 1: Efekt inovace - návratnost (roky) částečně mechanizovaného zavádění chmele  

                 Nízký hodinový výkon (48 zavedených rostlin/hodina)

EI17/12 - efekt investice (Kč/sezona) při délce sezóny 17 dní, délka směn 12 hodin

EI11/9 - efekt investice při délce sezóny 11 dní, délka směn 9 hodin

NI17/12 - návratnost investice (roky) při délce sezóny 17 dnů, délka směn 12 hodin

NI11/9 - návratnost investice (roky) při délce sezóny 11 dnů, délka směn 9 hodin

 

2.1.2. Metoda sumární - statistická

Vysoký hodinový výkon zavádění částečně mechanizovaného zavádění chmele. Porovnání hodinového výkonu při zavádění chmele běžným způsobem a částečně mechanizovaným způsobem.

V průběhu šetření byly získány i výsledky provozní tradičního způsobu zavádění chmele, kdy státní norma času (Ústav práce v zemědělství a potravinářském průmyslu, 1973) pro tradiční zavádění chmele byla v podstatě verifikována. Hodinový výkon při zavádění chmele dosavadním tradičním způsobem dle výkonů jednotlivých pracovníků byl zjištěn v rozmezí 30 až 36 zavedených rostlin chmele/hodinu, tedy v průměru 33 ks rostlin/hodinu. Jedná se o šetření ze stejného místa a času, kde byla ověřována nová technologie částečně mechanizovaného zavádění chmele.

Hodinový výkon nové technologie při zavádění chmele byl dle šetření z pracovních výkazů obsluhy v rozmezí 56 až 86 ks zavedených rostlin/hod., v průměru pak zavedených 71 ks rostlin/hod. Z hlediska většího souboru měření a srovnání tradiční technologie a částečně mechanizované technologie zavádění chmele tedy výsledky jsou průkaznější. Výkon (ks zavedených rostlin/hod.) je u mechanizované technologie oproti tradiční zhruba dvojnásobný, podrobnosti viz tab. č. 6.

 

Tab. č. 4 – Nč, Nm - srovnání Nč, Nm tradiční a mechanizovaného zavádění

Při porovnání tradičního s mechanizovaným způsobem zavádění chmele je spotřeba lidské práce 88 hodin/ha, u částečně mechanizovaného způsobu zavádění chmele byla zjištěna průměrná spotřeba lidské práce 40 hodin/ha, tedy spotřeba lidské práce je nižší o 54 % u mechanizovaného způsobu zavádění. Snížení nákladů na zavádění chmele je tedy na 1 ha plochy chmele v rozmezí od 4800Kč/ha (sazba odměny za zavádění 100Kč/hod.) do 12 000 Kč/ha (sazba odměny za zavádění 250 Kč/hod.), podrobnosti viz tab.č.7.

 

Tab. č. 5 - Zavádění chmele -  porovnání Nč, nákladů (Kč/ha) u tradičního a mechanizovaného způsobu, úspora nákladů na 1 ha chmele (Kč/ha)

Při výpočtu návratnosti investice do nové technologie v základním termínu zavádění (11 dní, 9 hodin pracovní doby) byla zjištěna návratnost od 12 - 15 let (100 Kč/hod.) do 4,86 roku (250 Kč/hod). Sezónní výkon stroje byl kalkulován 2,4 ha, podrobnosti viz graf č. 2.

Při výpočtu návratnosti investice do nového zařízení v rozšířeném termínu zavádění (17 dní, 12 hodin pracovní doby) byla zjištěna návratnost od 5,89 roku (100 Kč/hod.) do 2,35 roku (250 Kč/hod.). Sezonní výkon stroje byl kalkulován na 4,95 ha, podrobnosti viz graf. č. 2.

 

Graf č. 2: Efekt inovace - návratnost (roky) částečně mechanizovaného zavádění chmele  

                 Vysoký hodinový výkon (71 zavedených rostlin/hodina)

EI17/12 - efekt investice (Kč/sezona) při délce sezóny 17 dní, délka směn 12 hodin,

EI11/9 - efekt investice při délce sezóny 11 dní, délka směn 9 hodin,

NI17/12 - návratnost investice (roky) při délce sezóny 17 dnů, délka směn 12 hodin,

NI11/9 - návratnost investice (roky) při délce sezóny 11 dnů, délka směn 9 hodin.

 

2.2. Diskuse

 

2. 2. 1. Zhodnocení technologie částečně mechanizovaného zavádění chmele

a) výhody:

- vyšší hodinový a zejména směnový (denní) výkon pracovníků při zavádění chmele, nižší spotřeba práce hod./ha,

- velká obliba u pracovníků při zavádění chmele,

- důvodem je pomalejší nástup únavy pracovníků při zavádění, plynulý a stabilnější denní výkon (počet zavedených rostlin/hod. je ráno téměř stejný, jako na konci směny),

- snížení počtu pracovníků při zavádění,

- rychlejší postup zavádění,

- provádění zavádění v termínu „ právě včas“,

- plynulý, plynule regulovatelný přední i zpětný chod,

- výšková i stranová regulace sedadla.

b) nevýhody:

- relativně větší investiční náročnost – cca 140 000 Kč + DPH,

- nutnost dovozu na chmelnici - nelze po vlastní ose po veřejné komunikaci, tedy spíše nutnost speciálního přepravníku (podvalníku, lze ale použít běžný přepravník NP-25, který je téměř u všech chmelařů v ČR) při přepravě většího množství,

- kapacita dojezdu, na jedno nabytí vydrží minimálně 12 hodin při plném provozu,

- nutnost každodenního nabíjení v pracovní sezoně,

- nároky na základní „gramotnost“ pracovníků obsluhy - minimálně praxi řízení vozidel, nebo nutnost zaškolení,

- obecně potřeba vyššího stupně zručnosti, než jen u základní schopnosti zavádět.

 

Je třeba konstatovat, že provozní zkouška trvala jen tři dny, což je velmi krátká doba. Nová technologie by měla být ověřena v průběhu celé sezony, nejlépe však po dobu 1-2 let.

 

2.2.2. Budoucnost patří inovacím

Pracovní operace při pěstování chmele, kde nejvíce pracné je zavádění chmele, musí být dál maximálně inovovány a to tak, že potřeba lidské práce (hod./ha) by se měla dál snižovat. Výroba a pěstování chmele se neobejde nikdy bez lidské práce, ale všechny využitelné inovace, tedy zejména technologické a organizační (Millerová, 2008) by měly být uplatněny, aby byl eliminován předpokládaný a zcela jistý nárůst mzdových nákladů a dále zejména také obtížná dostupnost pracovních sil. Většina pracovníků považuje zemědělství, tedy i pěstování chmele za obor neatraktivní.

Obrázek č. 3 - Druhy inovací

 

Aniž by tedy bylo slevováno z biologicko-agrotechnických požadavků na pěstování chmele, měl by agrotechnicko-pracovní postup zavádění chmele podrobován další analýze a měl by být neustále racionalizován a inovován. V současné době jsou již některými chmelařskými podniky využívány další způsoby, jak snížit spotřebu lidské práce při zavádění chmele. Jedná se například o systém pěstování chmele s využitím samozavádění. Dalším způsobem omezování spotřeby lidské práce při zavádění chmele je systém částečné redukce počtu výhonů chmele před zaváděním pomocí přiorávky (části nebo celé) chmelové rostliny.

Jsou i další způsoby, jejichž malý výskyt či nevyužití je zapříčiněno zatím jen omezeným stupněm našeho poznání. Jedná se např. o regulaci chmele působením vlivů teploty, světla, zářením, chemických látek a vody, mechanických podnětů nebo kombinací těchto faktorů.

Inovace produktové v pěstování rostlin (a nevyhnutelně i chmele) budou představovat nové postupy šlechtění a genetické modifikace. U genetické modifikace rostlin dochází k revolučnímu zefektivnění průběhu fotosyntézy rostlin, což se projevuje ve zvýšení výnosu až o 30 % (Shen, 2019).  

 

3.    Závěr

 

3.1. V běžných provozních podmínkách roku 2018 byla vyzkoušena nová částečně mechanizovaná technologie zavádění chmele, kdy oproti tradičnímu způsobu zavádění chmele (při hodinovém výkonu 33 ks zavedených rostlin chmele/hodinu) bylo dosaženo 71 zavedených rostlin chmele/hodinu. Tyto hodnoty představují zvýšení hodinového výkonu o 115 % a snížení spotřeby lidské práce na zavádění z 88 hodin/ha chmele na 40 hod./ha chmele, tedy o 48 hodin, což je o 54 %.

 

3.2. Částečně mechanizovaná technologie zavádění chmele spočívá v užití mobilní jednočlenné elektricko-akumulátorové samohybné plošiny. Pracovník nemusí při práci chodit, vstávat a podřepávat, a tak jeho výkonnost (počet zavedených rostlin chmele ks/hod) mnohem pomaleji klesá.

 

3.3. Při pořízení investice do nové technologie její návratnost za každých okolností zajistí kombinace velkého hodinového výkonu (71 a více zavedených rostlin/hod), velkého směnnového výkonu (12 hodin práce) a velkého sezonního výkonu (optimálně 17 dnů pracovního nasazení). Tato kombinace představuje sezonní výkon minimálně 4,95 ha zavedeného chmele.

 

3.4. S ohledem na předpokládaný vývoj hodnoty mezd v ČR a ve světě je technologie částečně mechanizovaného zavádění chmele návratná již při mzdě 100 Kč/hod (návratnost 6 let), při mzdové hladině nad 150 Kč/hod je zavedení investice vratné do 4 let, při mzdové hladině 200 a více Kč/hod je návratnost 2- 3 roky.

 

video: zde

 

4.    Literatura

- stránky výrobce Francie: Constructions HUMEAU [online]. ©2019 [cit. 10. 1. 2019].

    Dostupné z:  https://www.constructionshumeau.fr/

- stránky dovozce + prodejce ČR: GARDEN Studio, s.r.o. [online]. ©2019 [cit. 10. 1. 2019].

    Dostupné z: https://www.gardenstudio.cz/

- stránky Humeau pro ČR: GARDEN Studio, s.r.o. [online]. ©2019 [cit. 10. 1. 2019].

    Dostupné z: https://www.humeau.cz/

- DANÍČKOVÁ, Petra. Průběh inovací ve vybraném podniku a možnost snižování rizik při realizaci inovací. Pardubice, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice.

    Dostupné na: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/64320/DanickovaP_PrubehInovaci_RK_2016.pdf.pdf?sequence=1&isAllowed=y

- GOLDFINGER, Michal. Aplikace metod předem stanovených časů ve výrobním podniku. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita, Fakulta strojní.

    Dostupné na : https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/2290/1/diplomka.pdf

- HANÁK, Jaroslav. Metody hodnocení podnikových investic. Brno, 2011. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Ekonomicko-správní fakulta.

    Dostupné na: https://is.muni.cz/th/yjf9s/Bakalarska_prace_Hanak_Jaroslav.doc

- MIKESKA, Lukáš. Projekt hodnocení ekonomické efektivnosti investice ve vybrané společnosti. Zlín, 2016. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati, Fakulta managementu a ekonomiky.

    Dostupné na: https://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/38009/mikeska_2016_dp.pdf?sequence=1&isAllowed=y

- MILLEROVÁ, Elen. Průmyslové podniky s inovačním potenciálem na Ostravsku. 2008. Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Ekonomicko-správní fakulta.

    Dostupné na: https://is.muni.cz/th/qro0s/diplomova_prace_Ellen_Millerova.doc

- PROCHÁZKA, R. Hodnocení efektivnosti investic. Brno, 2006. Diplomová práce MENDELU.

- RYBÁČEK a kol., 1980. Chmelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství

- SHEN, B. a kol. Engineering a New Chloroplastic Photorespiratory Bypass to Increase Photosynthetic Efficiency and Productivity in Rice ,Molecular Plant, 10. 1. 2019. Čína 

    Dostupné na : https://www.cell.com/molecular-plant/pdf/S1674-2052(18)30370-8.pdf

- SPRINGINSFELDOVÁ, Nelly. Normování práce – pracovněprávní hledisko. Brno, 2012. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.

    Dostupné na : https://is.muni.cz/th/ht0xq/Text_DP.pdf

- ÚSTAV PRÁCE V  ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSKÉM  PRŮMYSLU - Sborník norem času - práce při pěstování chmele v plodné chmelnici, 1973. Praha, Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR

- ZAHRADNÍK, Jiří - Normování spotřeby času stavebních prací. Praha, 2015. Diplomová práce. ČVUT Praha, Fakulta stavební.

    Dostupné na : https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/64180/F1-DP-2014-Zahradnik-Jiri-DP2015%20-%20Jiri%20Zahradnik.pdf?sequence=-1

 

 

Poděkování:

Autoři děkují kolegyním ze Zemědělské společnosti Chrášťany s.r.o. za cenné připomínky, náměty a věcnou oponenturu. Dále děkují také za pomoc při korekturách článku.