Budoucnost evropského a českého zemědělství?

Dovolujeme si převzít článek, který i nezemědělské veřejnosti přiblíží problematiku green dealu a jeho dopady do produkce potravin.
Ptáme se, jestli článek ukazuje budoucnost evropského a českého zemědělství.

Je toto vize zemědělské výroby dle našeho ministra???

V roce 2022 MZe vypsalo veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích na téma týkající se druhů hmyzu, určených pro lidskou spotřebu, nebo pro výrobu zpracované živočišné bílkoviny (stanovené v nařízení EP a R č.  2015/2283) - odkaz zde. A dále tuto činnost podpořilo i v roce 2023.

Náš názor k problematice je vyjádřen graficky na obrázku pod článkem a dále nekomentujeme.

Převzato z: https://www.epochtimes.cz/2024/02/19/ministerstvo-zemedelstvi-podporuje-jedly-hmyz/

Ministerstvo zemědělství podporuje jedlý hmyz

Radovan Dluhý

Podpora hmyzích bílkovin, určených pro lidskou výživu, v posledních letech ve světě roste, a to jak ze strany vládních, tak výzkumných institucí. Podle Světového ekonomického fóra existuje hned několik důvodů, proč bychom měli zahrnout brouky a hmyz do našeho jídelníčku. Uhlíková stopa hmyzu je mnohem menší než u chovných zvířat a také nabízí více bílkovin na 100 g než běžné maso.

Mnoho komerčních firem dnes jedlý hmyz spotřebitelům již nabízí. A to i v České republice.

Adam Dostál, zakladatel brněnské firmy Grig, si pochvaluje zlepšující se situaci na trhu s jedlým hmyzem:

„Předtím to byl problém, jelikož hmyz nebyl zlegalizovaný. Velký potenciál v něm ovšem viděla i OSN a EU, tak jsem si řekl, že se tomu začnu věnovat a uvidíme, jak mě to bude bavit. Stálo to mnoho úsilí, ale dotáhl jsem to, a podnikání s jedlým hmyzem se mi podařilo úspěšně rozjet… Mezi největší bestsellery patří křupaví červíci, cvrčci a pro milovníky sladkých pochoutek nabízíme například čokoládu se cvrčky.“

Cvrček domácí (larva, dospělec) byl schválen v Evropské unii jako nová potravina v roce 2022. Po sarančatech stěhovavých (larva, dospělec), potemníku moučném (larva) a stájovém (larva) je tak čtvrtým povoleným jedlým hmyzem u nás.

Jedlý hmyz má podporu i u českých institucí

Snahy o produkci hmyzí bílkoviny se financují i z peněz daňových poplatníků

Ministerstvo zemědělství (MZe) v roce 2022 vypsalo veřejnou soutěž, kde byla jedna z klíčových oblastí výzkumu věnována hmyzu a produktům k lidské výživě. Jednalo se o klíčovou oblast „Udržitelná produkce potravin“ – podoblast „Stanovení laboratorní metody pro určení druhů hmyzu, určených pro lidskou spotřebu, nebo pro výrobu zpracované živočišné bílkoviny“.

V roce 2023 se MZe rozhodlo podpořit takřka 12 miliony korun tříletý projekt, který se snaží „vyvinout soubor moderních laboratorních metod pro identifikaci druhů hmyzu určených pro lidskou spotřebu nebo pro výrobu zpracované živočišné bílkoviny; zahrnuta je i problematika falšování potravin s hmyzem“.

Produkci jedlého hmyzu finančně podporují i další instituce.

Například Národní centrum kompetence pod zkratkou BIOCIRKL podpořený Technologickou agenturou ČR se v rámci dílčího projektu snaží „zvýšit nutriční hodnoty jedlého hmyzu při jeho chovu“.

Jedlý hmyz je prezentován jako skvělý zdroj bílkovin

Petra Škvorová z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity uvedla:

„Hmyz má oproti ostatním zvířatům nižší spotřebu zemědělské půdy, potřebuje poměrně málo vody. Krávám vyčítáme skleníkové plyny, tady nic takového není. Hlavní věc je konverzní faktor: kolik toho musí živočich sníst, aby přibral jeden kilogram hmotnosti. Hmyz je chladnokrevný živočich, to znamená, že energii, kterou přijímá, nespotřebovává na vytopení vlastního těla. A i díky tomu je ten konverzní faktor velmi nízký.”

Toto srovnání je znázorněno na grafu jedné z největších vědeckých organizací, Americké chemické společnosti.

Srovnání náročnosti produkce živočichů a jejich zpracovatelnosti. (acs.org)

V tomto kontextu vypadá chov skotu a prasat jako nejhorší alternativa výroby bílkovin. Nicméně konzumace jedlého hmyzu má svá rizika.

Jedlý hmyz obsahuje chitin a různé bakterie

Kromě bílkovin je u hmyzu konzumován také obsah trávící soustavy a skelet, který je tvořen chitinem. Ten tvoří 5-15 % hmyzího těla. Podle některých studií může chitin vyvolat u lidí alergickou reakci.

Určité riziko konzumace hmyzu představují také mikrobiální kontaminace na povrchu těla nebo ve střevní mikroflóře. Navíc jedlý hmyz obsahuje různé bakterie. Průmyslově chovaný hmyz by se tedy měl nechat před konzumací vyhladovět a tepelně upravit.

Když chtěla sníst prvního cvrčka, běhala s ním vědkyně Škvorová po katedře asi hodinu. „Všichni se mě ptali: ‚Ty jsi se zbláznila, co tady běháš se cvrčkem?‘ Hrozně dlouho jsem se odhodlávala,“ přiznala Škvorová.

Náš názor: