Budeme kvůli suchu likvidovat meliorace?

Reakce na šířící se názor, že v rámci boje se suchem je třeba zničit meliorace.

Meliorace, konkrétně mám na mysli ty, které slouží k odvodňování pozemků, byly v minulosti potřeba. Proč by se jinak budovaly?

Meliorace se zřizovaly již před sto lety. Bylo to smysluplné pokrokové opatření. Za minulého režimu měla jejich výstavbu, údržbu a evidenci schémat (stavebních plánů) na starosti Státní meliorační správa. Státní meliorační správa byla zrušena a s ní zmizela víc jak polovina plánů meliorací!! Prostě došlo k jejich skartaci!

Meliorační zařízení (odvodňovací trubky) jsou pod povrchem a nikdo neví přesně, kudy vedou! Když je chcete vyhledat, musíte objednat specializovanou firmu, která nad krajinou létá s dronem vybaveným termokamerou a na základě rozdílu teplot na povrchu půdy tipuje, kde asi meliorace vedou.

Pokud se týká srážek… Dnes v celkovém úhrnu neprší nijak významně méně než v minulosti. Jiné je to, že množství vody, které dříve napršelo třeba za celý měsíc, nyní naprší formou přívalového deště za několik minut. Navíc mnohdy prší jen v určité lokalitě a o několik kilometrů dál nespadne ani kapka.
Pokud spadne v tak krátkém časovém úseku najednou tolik vody, nestačí se vsáknout a odtéká po povrchu. Ani nestačí vsáknout do hloubky k melioračním trubkám. Je třeba zpomalit její odtok a v krajině ji zadržet.

Má tedy smysl odstranit meliorace? Především nejsou jejich plány, nevíte přesně, kde je hledat. Ze země je vytahovat nemá význam. Lze je znefunkčnit tím, že se v zemi přeruší.

Zkuste si ale nejdříve odpovědět na otázku, komu meliorace patří. Narazíte na problém, že nejsou jen na pozemku jednoho vlastníka a navíc jsou de facto jeho majetkem. Meliorace se táhnou přes parcely mnoha vlastníků. Ne každý by souhlasil, aby mu dělali zásahy na pozemku a něco tam zničili.

Ovšem myšlenka likvidace melioračního systému je velice krátkozraká. Po desetiletí funkční a prospěšné zařízení zlikvidovat není moudré. Vím, že tuto myšlenku s oblibou mnohdy různí, rádoby odborníci, zasévají mezi veřejnost. Můžou ovšem přijít roky srážkově (nad)průměrné a časově i místně vyrovnané a bez pole bez meliorací nebude možné obdělat. Každá technika se utopí v bahně.

Dá se říct, že počasí se pohybuje v cyklech (zejména srážky). Jsou sušší a vlhčí léta. Pokud jsou vybudovány závlahy, v letech s dostatkem srážek se kvůli jejich neúčelnosti nelikvidují, ale nechávají se pro období sucha. Obdobně je to s melioracemi.

Řešením by mohlo být…
Meliorace mají tak trochu podobu rostliny, z jejíž hlavního stonku (hlavníku) se větví do stran. Hlavní stonek ústí do odvodňovací strouhy a ta odvádí vodu dále do potoků, rybníků atp. Stačilo by tato vyústění najít a opatřit uzávěry. Prakticky je “zašpuntovat”. Podobně jako ukazuje obrázek v článku. Možná by bylo třeba toto učinit i na dalších místech hlavníku. V suchých letech by uzávěry zůstávaly zavřené a voda by neodtékala. Při dostatku srážek by se otevřely a voda by mohla odtékat. Tak by mohlo fungovat racionální hospodaření s vodou v krajině.

Ovšem zase narazíme na problém chybějících plánů, hledání hlavníku a vyústění meliorací. Ale je to řešitelné – zbývá už jen vyřešit, kdo to zafinancuje. Tím mám na mysli nalezení hlavníků meliorací a jejich opatření uzávěrem a určení, kdo se o to bude starat. Tady by měl nastoupit do role stát.

Řešení této problematiky po technické stránce by mohlo být zadáno jako úkol k řešení VÚMOP – Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Politici by se měli vypořádat zejména s vlastnictvím takových veřejně prospěšných staveb – meliorací. A dalších souvisejících otázek spolu s příslušnou legislativou. Ono se to již začíná řešit. Existuje pracovní skupina při Ministerstvu zemědělství, která chce vytvářet z vlastníků pozemků jakási “vodní družstva” a ta by se touto problematikou měla zabývat. Jde to ale pomalu. A sucho nečeká…

Ing.Jaroslav Drobný, evidence pozemků